Česká armáda posílí východní hranici NATO | E15.cz

Česká armáda posílí východní hranici NATO, počítá se s až dvanácti sty vojáky ročně

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Na východní hranici NATO asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválil Senát. Souhlas s vysláním musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Plán je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má podle návrhu působit „v rámci posílení obrany východní hranice“ NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků „na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině“, kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě, uvedla ministryně.

Dosud na východě aliance Česká republika působí v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá s až 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší například kvůli možnosti rotace.

NATO - jak funguje a pomáhá?

Video se připravuje ...

Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.

Plán podpořilo 66 ze 67 přítomných senátorů, pouze Jaroslav Chalupský (za Svobodné) z klubu ODS a TOP 09 se hlasování zdržel.

Další zahraniční mise armády budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu (osm vojáků), operace EU Irini ve Středomoří (pět vojáků), mise MFO na Sinaji (20 vojáků), mise OSN MINUSMA v Mali (15 vojáků) a UNDOF na Golanských výšinách (pět vojáků). Mírné navýšení na až osm osob se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.

Návrh nepočítá s dalším působením české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Pokud by Irák o české vojáky požádal, mise se bude podle ministryně schvalovat zvlášť. O dalším působení v unijní misi v Mali se bude podle Černochové ještě diskutovat v EU.

Dosavadní mandát počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun, podle ministryně bylo vyčerpáno 1,04 miliardy korun. Pro letošní rok byly naplánovány výdaje 2,64 miliardy korun. Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila v souvislosti se stažením spojeneckých sil před rokem. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské agresi na Ukrajině, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery