Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci také do Asie a Tichomoří, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města souběžně s fórem Armija-2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na téže konferenci obvinil NATO, že usiluje o nadvládu nad světem.
„Vidíme, že Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další,“ řekl Putin.
Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.
Putinovy válečné zločiny. Bude za ně skutečně odsouzen?
Putin také zdůraznil, že „mnohopolární svět vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy) otevírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita“.
„NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region,“ řekl Šojgu podle agentury TASS.
Podle agentury Interfax také uvedl, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně svého území. Tvrdil také, že vstup Finska a Švédska do NATO nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let.
Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně. Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně podle agentury Reuters uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.
Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).
Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která dnes pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance. Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance, ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.
Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.
