Senát schválil členství Švédska a Finska v NATO, Fiala očekává stejný průběh i ve Sněmovně
Senát podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident. Jeho mluvčí napsal, že Miloš Zeman vstup obou zemí do aliance od začátku podporoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru senátorům poděkoval. „Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance,“ uvedl. Sněmovna by vstup Švédska a Finska do NATO měla projednat koncem srpna.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko „je v plném zájmu České republiky“. Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.
Švédské členství schválil Senát jednomyslně hlasy všech svých 66 přítomných členů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných senátorů a pouze Lumír Aschenbrenner (ODS) se podle záznamu hlasování zdržel. Následně senátorům sdělil, že se zdržel omylem a chtěl hlasovat souhlasně. Podobně Petr Vícha (ČSSD) uvedl, že podpořil členství obou zemí v NATO, ale v případě Finska jeho vůle nebyla hlasovacím zařízením zaznamenána.
NATO - jak funguje a pomáhá?
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí NATO, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.
Fischer k žádosti obou zemí uvedl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si ruský prezident Vladimir Putin nepředstavoval. Podotkl, že Švédsko disponuje v aktivní službě 23 tisíci vojáky, jejichž počet se může mobilizací zvýšit až na 280 tisíc. Finsko, které má z evropských zemí nejdelší společnou hranici s Ruskem, má až 900 tisíc záložníků, uvedl Fischer. Finsko podle něj patří mezi dělostřelecké velmoci, Švédsko má jedny z nejsilnějších vzdušných sil.
Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
