Bez zvýšení věku odchodu do důchodu se neobejdeme, jinak nám hrozí bankrot, říká ekonom Hradil
- Bez zvýšení věku odchodu do důchodu hrozí Česku podle ekonoma Víta Hradila bankrot nebo navýšení zdanění, které paralyzuje ekonomiku.
- První tvrdý náraz systém čeká už kolem roku 2035 s odchodem silných ročníků do penze.
- Dnešní třicátníci by si měli k důchodu uspořit ještě 2,8 milionu korun, aby si udrželi stejnou životní úroveň jako dnešní důchodci.
Současný propad porodnosti pod hranici 80 tisíc dětí ročně překonává i nejhorší scénáře demografů. Pokud politici nezatáhnou za nejúčinnější kohoutek – tedy zvyšování věku odchodu do důchodu – stát nebude podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila schopný v budoucnu systém ufinancovat. Pokud bude Česko pouze zvyšovat státní dluh, dovedlo by to zemi v budoucnu k bankrotu. Případně hrozí drakonické zdanění, které by paralyzovalo produktivitu celé ekonomiky.
VIDEO: Dnešní důchodci zažívají zlatou éru, penze zajistí v budoucnu jen přežití, varuje ekonom Hradil.
„Měnit věk odchodu do důchodu je nejdůležitější parametr. Pokud to neuděláme, tak jediná možná věc, co se stane, je, že začne extrémní tlak na státní rozpočet. S takhle obrovskou náloží dluhu v podstatě nemůžeme zůstat solventní. Stát toto nemůže ufinancovat, pokud nezvýší úplně drakonicky daně,“ vysvětluje hlavní ekonom Vít Hradil v rozhovoru v pořadu FLOW.
Iluze přebytku 20 miliard
Důchodový účet je aktuálně v přebytku zhruba 20 miliard korun, ale tato informace je podle Hradila pro udržitelnost systému irelevantní. Podle ekonoma to však otevírá nebezpečný prostor pro politický alibismus. Politici podle něj sice hrozbu znají, ale aktuální dobrá čísla mohou zneužít k uklidnění voličů, aby nemuseli dělat nepopulární reformní kroky. Ostatně premiér Andrej Babiš navyšování věku odchodu do důchodu zásadně odmítá.
„Nikdo nebil na poplach, že budeme mít s důchody problém teď v roce 2026. To je samozřejmě úplně nemyslitelné. Teď máme silné generace v práci a důchodců je ještě relativně málo,“ říká Hradil v rozhovoru. Dodává, že první větší problém pro důchodový systém přijde kolem roku 2035 – tedy v době, kdy budou do penze odcházet takzvané Husákovy děti, které důchodový systém nyní „živí“. Velký náraz pak nastane kolem roku 2050, kdy budou do důchodu odcházet dnešní čtyřicátníci.
Reforma je mrtvá
Na zásadní reformu důchodového systému už stát nemá podle Hradila ani čas, ani rezervy. „My bychom potřebovali strukturální reformu, ale potřebujeme na to stroj času a vrátit se zpátky zhruba do roku 2000. Dnes už se v podstatě nedá nic udělat. Jednak už jsme příliš staří a zároveň státní rozpočet už nemá žádné rezervy. Můžeme dělat jen parametrické změny, takže ovlivňovat to, kolik platíte na důchodech, kolik berete ze sociálního pojištění a v kolika letech lidé chodí do důchodu,“ vysvětluje ekonom, který v rozhovoru doporučuje, aby zajištění důchodů vzali lidé do vlastních rukou.
Společnost Investika ve své analýze spočítala, že dnešní sedmatřicátník by si měl naspořit alespoň 2,8 milionu korun, aby si udržel alespoň stejnou životní úroveň jako dnešní důchodci. Kvůli velkému strachu z rizika a volatility však Češi nechávají peníze v nízkovýnosných produktech nebo je nechávají jen ležet na účtu. Tím se připravují o sílu složeného úročení. „Pokud budete investovat konzervativně, jako většinou Češi dělají, tak musíte odkládat opravdu hodně. Když budete investovat rozumně, to znamená nebát se rizika, tak mnohem větší díl za vás odpracuje trh a složené úročení,“ uvádí Hradil v rozhovoru.
Kolik si mají Češi odkládat měsíčně? A komu by už investování nedoporučil ekonom vůbec? Jak naše důchody ovlivní neustále klesající porodnost? Podívejte se na rozhovor pro pořad FLOW, kde Veronika Jonášová vše probrala podrobně s hlavním ekonomem Investiky Vítem Hradilem.
