Dnešní důchodci zažívají zlatou éru, penze zajistí v budoucnu jen přežití, varuje ekonom Hradil

Český důchodový systém narazí do zdi, na tom se shoduje většina ekonomů. Neznamená to, že nebude vůbec na důchody, penzisté budou dokonce nominálně brát více peněz než ti současní, jejich životní úroveň v porovnání se zbytkem společnosti však citelně klesne. Jak vyplývá z nové analýzy společnosti Investika, zásadně klesne náhradový poměr, tedy vztah průměrného důchodu k průměrné mzdě. Ten se podle analýzy ze současných přibližně 43 procent propadne kolem roku 2050 na 38 procent. 

O dva tisíce korun méně

V praxi tento propad o pět procent znamená, že si senioři budou připadat výrazně chudší oproti zbytku společnosti a budou si moci z penzí koupit mnohem méně věcí než současní penzisté. 

„Důchodce se bude mít oproti zbytku společnosti hůře než dnešní penzista. V principu si to lze představit tak, jako kdyby dnes průměrný důchodce přišel třeba o dva tisíce korun,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. 

Z Prahy do Ústí a k večeři párky

Hradil dodává, že důchody postačí na přežití a měli bychom pojem důchod redefinovat a nekomunikovat ho veřejnosti jako částku, která lidem zajistí dobrou životní úroveň. „Faktem je, že naše životní úroveň citelně klesne. Není to tak, že bychom nepřežili. Nebudeme však třeba moci bydlet v Praze jako celý život, ale budeme se muset stěhovat do Ústí nad Labem. Nebudeme hladovět, ale budeme večeřet třeba párky,“ vysvětluje s nadsázkou na příkladech ekonom Hradil. 

Nejhůř bude v roce 2050

Nejhlubší dno demografické křivky se očekává sice kolem roku 2050, narušení stability systému však podle dat začne mnohem dříve. Bodem zlomu bude masivní odchod do důchodu Husákových dětí, tedy silných ročníků ze sedmdesátých let. Tento proces odstartuje kolem roku 2035 a okamžitě překlopí bilanci systému, protože obrovská masa plátců sociálního pojištění se ze dne na den změní v příjemce. 

„Husákovy děti jsou teď ještě v práci a tyto silné ročníky jsou na správné straně důchodového systému a vlastně ho živí. Jakmile půjdou do penze, tak nejenže nebudou na straně přispěvatelů, ale celé davy se jich ocitnou na opačné straně,“ vysvětluje Hradil s tím, že to důchodovým systémem výrazně „zakýve“. 

Propad systému nevyřeší ani prorodinná politika, ani podpora porodnosti. „Jednak proto, že porodnost klesá po celém světě a nikdo na ni nemá lék. Nicméně i kdybychom všichni skočili do postelí a začali dělat děti, tak to prostě početně nevychází a systém to nezachrání,“ vysvětluje ekonom. 

Podle Hradila se neobejdeme bez zvyšování věku odchodu do důchodu, o kterém však současná vláda nechce ani slyšet. Také zdůrazňuje, že všechny současné, a už tak pesimistické predikce nepočítají s tak radikálním poklesem porodnosti, který aktuálně prožíváme v posledních dvou letech. 

Co se podle Hradila stane, když nezvýšíme věk odchodu do důchodu? Jaký nám hrozí scénář? A jak s důchody zamíchá současný extrémní propad porodnosti? Komu se ještě vyplatí začít investovat a spořit si tak extra peníze na důchod a komu už ne? Podívejte se na další díl pořadu FLOW, kde jsme téma probrali podrobně.