Jsem rozjížděč, ne manažer, říká ke krizi Knihovny Václava Havla její ředitel Sedláček

Knihovna Václava Havla prochází nejhlubší institucionální a finanční krizí od svého založení. Kombinace personálních sporů a odchodu klíčových sponzorů vystavila organizaci existenčnímu riziku. Její ředitel, známý ekonom Tomáš Sedláček, se momentálně nachází v paradoxní situaci – instituci sice formálně vede, fakticky v ní ale nesmí působit. Zároveň však odmítá funkci ředitele opustit. „Já jsem byl 1. dubna postaven na překážky a já od té doby knihovnu neřídím, dokonce tam ani nesmím chodit. Mám takové domácí vězení. Jediné místo na světě, kam nesmím, je knihovna,“ popisuje Sedláček aktuální stav. 

Problémy se dle něj naplno vyhrotily v jarních měsících, kdy byl poslán na nucenou dovolenou. Do té doby prý netušil, že by cokoli dělal špatně. Následně z knihovny hromadně odešli dlouholetí zaměstnanci a vzápětí se stáhli i klíčoví mecenáši, kteří chod instituce léta financovali: s podporou skončila nadace Bakalových i skupina KKCG Karla Komárka. Podle Sedláčka se však tyto události odehrály až v době, kdy již neměl na řízení vliv, a neměly s ním souvislost. 

Finanční situace byla přitom prý napjatá už před jeho nástupem. „V situaci, kdy jsem nastoupil, nebyly finance ani na stávající program. Z donorů nikdo nebyl ochotný zasílané částky navýšit. Musel jsem přijít s novými nápady,“ hájí své kroky ekonom. 

Chaotické řízení a absence manažerských schopností

Bývalí kolegové a kritici vyčítají Sedláčkovi chaotický styl řízení a absenci manažerských schopností. Sám kritiku odmítá jako osobní útoky a dodává, že nejde o nic konkrétního. Zároveň ale v rozhovoru přiznává, že jako manažer má své limity a řízení není jeho silnou stránkou. 

„Já o sobě vím, že jsem dobrý na ten začátek. Nadchnu se, vymyslím vizi. Jsem vizionář a člověk, který přečetl celého Havla, a ještě jsem si k němu dočetl Masaryka. Jsem rozjížděč, a ne dotahovač. Já nastřelím toho ptáka, ale v momentě, kdy spadne na zem, už potřebuju někoho k sobě. Moje chyba byla, že jsem měl nevhodně zvoleného zástupce a nepodařilo se vybrat nikoho do tandemu,“ přiznává Sedláček. 

Ticho s Dagmar Havlovou

Největší ranou pro kontinuitu projektu je podle něj odchod Dagmar Havlové, která na organizaci léta dohlížela. Všechna autorská práva k užívání jména a odkazu Václava Havla nyní přešla pod její nadaci Vize 97. Havlová navíc veřejně naznačila, že pokud se objeví smysluplné projekty s jasným financováním, je jim otevřená. Může tak de facto vzniknout nová instituce. 

I Sedláček připouští, že bez exprezidentovy choti nemá stávající projekt šanci. „Bez Dáši to nejde. Dáša je právoplatná držitelka autorských práv Václava Havla a je zcela na jejím rozhodnutí, jak to bude dál,“ říká s tím, že o jejím odchodu se dozvěděl až z médií. 

Co bude dál? Rozhodne nová rada

V nejbližších dnech čekají Sedláčka klíčové schůzky, které určí další směřování instituce. Uvedl, že se plánuje sejít s nově obměněnou správní a dozorčí radou, do níž vstoupili například hudebník Michael Kocáb nebo egyptolog Miroslav Bárta. Ekonom také tvrdí, že na své židli netrvá. K dobrovolnému odchodu z funkce však vyžaduje přímý impuls od nové rady. 

„Pokud by to prospělo knihovně, jsem ochoten odejít. Ale ten signál musí vzejít od nich,“ upřesnil v rozhovoru pro FLOW a dodal, že by dokonce preferoval, aby ho rada z funkce přímo odvolala. „Je to náročná práce, člověk musí umět vše od opravování podlah až po vyjednávání s prezidentem,“ shrnuje pozici ředitele v rozhovoru. 

Jaké své manažerské limity uznává? Co si bere nejvíc osobně ohledně aktuální situace? Jak chce poselství Havla předávat mladé generaci? A o čem je jeho nová rozhovorová kniha? I tato témata jsme probrali v rozhovoru ve FLOW. Podívejte se na video ve článku.