Jste ročník narození 1970 až 1996? Exguvernér ČNB popsal, co vás v českém důchodovém systému čeká
- Zastropování poplatků penzijním fondům, jak plánuje vláda, bude demotivační pro správce fondů a způsobí odliv kapitálu do zahraničí.
- S nízko nastavenými poplatky penzijní společnosti nebudou schopné investovat do dlouhodobých projektů, jako je třeba dostupné bydlení.
- Ekonomické nárazy poslední doby snáší Česko dobře, protože se podle ekonoma Zdeňka Tůmy odpoutává od Německa.
Chystané vládní změny v penzijním spoření mají Čechům pomoci naspořit na stáří až o milion korun navíc. Podle bývalého guvernéra České národní banky a ekonoma Zdeňka Tůmy sice reforma míří správným směrem, obsahuje ale jedno zásadní riziko. Plánované plošné zastropování poplatků pro správce fondů podle něj ochromí domácí trh. Fondy ztratí motivaci vyhledávat výnosnější aktiva a malý domácí kapitálový trh donutí fondy nakupovat jednoduché zahraniční produkty, jako jsou například ETF. Stát tak bude podle Tůmy fakticky podporovat odliv českého kapitálu za hranice.
„Jestliže chci od správce portfolia vyšší výkon, tak si myslím, že by měl mít nějakou odměnu, jinak mu beru motivaci. Při takto nízkých poplatcích je obtížnější hledat rizikovější aktiva s dodatečným výnosem, ale s rozumným rizikem,“ upozorňuje v pořadu FLOW Tůma. Ve výsledku to bude také podle něj znamenat třeba stopku pro investice do bydlení.
Zdeněk Tůma v pořadu FLOW nicméně ocenil, že nová pravidla penzijního spoření zavádějí princip takzvaného životního cyklu, kdy lidé do 50 let budou investovat agresivněji do akcií a až s blížícím se důchodem se portfolio překlopí do konzervativnějších dluhopisů. Dlouhodobá data ukazují, že akciové trhy dokážou peníze efektivně zhodnotit.
Důchod až v 67? Čísla nelžou
Vláda plánuje také pro lidi do 30 let zdvojnásobit státní příspěvek, aby je motivovala začít spořit co nejdříve. Cílem je získat milion nových účastníků pod 36 let během deseti let. Tůma tento krok schvaluje, protože mladá generace přirozeně na horizont desítek let dopředu nemyslí. Lituje však, že v Česku politici v minulosti zrušili druhý důchodový pilíř, který měl být postavený na principu automatického vstupu s možností vystoupení.
Všechna nová opatření jsou však podle něj stejně pouze doplňková. Skutečný náraz pro tuzemský penzijní systém přijde v roce 2035, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze sedmdesátých let, takzvané Husákovy děti. „Máme tady stárnutí populace, víme to a bavíme se o tom dvacet let,“ říká ve FLOW Tůma, který uznává, že zvyšování věku odchodu do důchodu je ve společnosti stále výbušné téma, které vyvolává emoce.
Podle exguvernéra ČNB je však posun věkové hranice na 67 let čistou matematikou a uplatněním zdravého rozumu. „Prodlužuje se nám délka života a prodlužuje se i délka dožití ve zdraví. Statistika je z mého pohledu celkem jasná. Je to snaha rozložit náklady mezi generace. Pokud tohle neuděláme, tak naše děti budou platit dvojnásobek toho, co dneska odvádíme na důchodové pojištění. A stejně to nebude stačit,“ varuje ekonom.
Zároveň dodává, že trh práce je díky nízké nezaměstnanosti aktuálně schopen absorbovat i starší pracovníky a firmy se postupně budou muset naučit s touto generací pracovat. A také je adaptovat například na nástup umělé inteligence.
Proč česká závislost na Německu podle něj slábne? A jaký je podle jeho predikce výhled ekonomiky na podzim? Na další témata, která moderátorka Veronika Jonášová v pořadu FLOW probrala, se podívejte ve videu ve článku.

















