Důchodové spoření bude živořit, varují správci penzijka. Kritizují nízký poplatek Schillerové
- Penzijní společnosti varují, že plánované snížení poplatků je může dostat do ztráty a omezit nábor klientů.
- Podle správců by sektor při navrhovaných sazbách vykázal roční ztrátu 1,7 miliardy korun.
- Asociace penzijních společností upozorňuje, že reforma může vést k útlumu trhu i odchodu některých hráčů.
Razantní snížení poplatků penzijních společností navrhované šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO) zásadně pocítí celý tuzemský trh důchodového spoření. Před dopady varuje zájmové sdružení správců takzvaného penzijka i zástupci celkem devíti těchto společností působících v Česku, z nichž pouze tři spadají podle velké banky. Svoje výhrady poslali vládě v rámci připomínkového řízení. Kabinet má reformu Schillerové schválit koncem měsíce.
Až 15procentní poplatek za zhodnocení majetku klientů hodlá ministryně financí úplně zrušit, poplatek za správu má být oproti současnosti poloviční a činit 0,5 procenta.
Poplatek nepokryje náklady
„Reforma jako celek jde dobrým směrem s výjimkou části týkající se poplatků. Ty jsou jediným naším příjmem a měly by tedy pokrýt alespoň naše náklady,“ upozornil předseda Asociace penzijních společností (APS) Radek Moc.
Z dat APS přitom plyne, že v minulém roce měly pouze dva z devíti správců penzijka náklady na získávání nových klientů včetně propagace nebo na administrativu nižší než 0,5 procenta. Ostatních sedm by po schválení reformy skončilo ve ztrátě.
„Středně velká penzijní společnost by byla každý rok ve ztrátě 37 milionů korun. Celý sektor by pak vykázal záporné hospodaření zhruba 1,7 miliardy. To by také znamenalo, že sektor by neodvedl státu na dani z příjmů přibližně jednu miliardu korun,“ vyčíslil šéf představenstva a generální ředitel ČSOB Penzijní společnosti Aleš Zíb.
Počet klientů by rychle klesal
Správci penzijka by museli začít velmi důrazně šetřit, což by se podle Zíba projevilo především v neschopnosti získávat nové klienty. Zatímco nyní si zakládá penzijní spoření přibližně 100 tisíc lidí za čtvrtletí a zhruba stejný počet naopak z důvodu odchodu do důchodu z produktu vystupuje, po přijetí novely zákona by se podařilo získávat jen 25 tisíc nových účastníků za kvartál.
Ročně by tak s účastí ve starých transformovaných fondech a v novém doplňkovém penzijním spoření končilo 400 sta tisíc lidí a jen 100 tisíc by si ho zakládalo. Za pouhých dvanáct měsíců od platnosti reformy by tak z aktuálních čtyř milionů účastníků zůstalo 3,7 milionu. „Nastavení poplatku na 0,5 procenta by znemožnilo přísun nových klientů ve stávající výši, pokles by byl značný“ varoval Moc.
APS zároveň spočítala, za jak dlouho si penzijním společnostem vrátí náklady vynaložené na jednoho klienta, které činí v průměru tři tisíce korun. Inkasují je většinou finanční poradci. V současné poplatkové struktuře se umořují v průměru deset let, nově by to bylo podle asociace 37 let.
„V případě navrhovaného poplatku ve výši 0,5 procenta by penzijním společnostem vůbec nedávalo smysl nové klienty získávat, protože s každým z nich by se jen prohlubovala jejich finanční ztráta,“ dodal Moc.
Odchod správců z českého trhu
Aby správci pokryli náklady, musel by poplatek činit alespoň 0,82 procenta. Navíc žádají i určité procento za výkon neboli za zhodnocení majetku klientů. „Česku hrozí paralýza třetího důchodového pilíře, tedy dobrovolného penzijního spoření. Nebylo by to výhodné pro klienty ani pro stát,“ míní Moc.
I kdyby se černý scénář naplnil, střadatelé by o peníze nepřišli. Z fondů spravovaných společnostmi, které by z tuzemska odešli, by přestoupili k silnějším hráčům. Jen by se výrazně omezil počet penzijních společností. Ty by zároveň podle Moc hromadně přesunuly prostředky do amerických exchange traded funds (ETF), na což by doplatila česká ekonomika doplatila.
