Vzpínající se lev a Pavučina: dvě citelné rány pro Rusko a Írán, tvrdí analytik Bříza

Video placeholder
Veronika Jonášová
Veronika Jonášová , Kristýna Mrázová

Izrael čelí už několikátý den odvetným útokům Íránu. Izrael na Írán zaútočil kvůli obavám, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň. Tato operace s názvem „Vzpínající se lev“ a ukrajinská operace mířená vůči Rusku nazvaná „Pavučina“ jsou podle bezpečnostního experta a odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy dvě citelné rány pro dva velmi blízké spojence: Moskvu a Teherán.

Další konflikt, jako je válka na Ukrajině, ale podle Břízy nemůžeme od bojů mezi Izraelem a Íránem čekat. „Záleží, jak si válku představujeme. Nebude mít takovou formu jako ta na Ukrajině. Mezi Íránem a Izraelem je totiž vzdálenost přes tisíc kilometrů. Nemůžeme tedy čekat žádný přímý velký pozemní konflikt. A jeho scénář není natolik odlišný od toho, co jsme už v loňském roce mezi oběma státy viděli, vyjma vysoké intenzity,“ tvrdí bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza. Dodává, že tomuto konfliktu dominuje na straně Izraele letectvo, protivzdušná obrana a tajné služby. Na straně Íránu pak především raketové vojsko. 

Podle Břízy Izrael prokázal mimořádnou schopnost svých tajných služeb pronikat do bezpečnostního aparátu Teheránu. „Smrt velitele revolučních gard, náčelníka generálního štábu i velitele vzdušných sil je toho důkazem a vyvolala paniku uvnitř nejvyšších politických a náboženských kruhů,“ dodal. „Nikdo není v bezpečí, včetně samotného ajatolláha Chamenejího.“

Rozhovor pro videopořad FLOW jsme s Břízou natočili ve čtvrtek, tedy těsně před pátečním ranním útokem Izraele na Írán. Podrobně jsme probírali především situaci na Ukrajině a operaci Pavučina, ve které ukrajinské drony zaútočily na ruská letiště.

Drony vyřadily pětinu strategických bombardérů Moskvy

V rozhovoru pro FLOW Bříza vysvětluje, jak desetitisíce kilometrů vzdálené drony vyřadily pětinu strategických bombardérů Moskvy, proč Kreml dosud nenašel účinnou odpověď a jak se dronová válka mění v závod o levnější antidronová opatření.

„Dokonce jsem přesvědčen o tom, že to je z ukrajinského úhlu pohledu husarským kouskem,“ říká Bříza hned v úvodu rozhovoru. „Operace měla několik zásadních momentů, u kterých se dá hovořit, když ne o zvratu, tak o důležitém milníku v té válce,“ dodává.

Podle Břízy připravovala Ukrajina akci víc než rok. Operátoři cvičili rozpoznávání ruských bombardérů v leteckém muzeu v Poltavě a drony vybavili algoritmy, které odolaly jednoduchým maskovacím trikům, například pneumatikám položeným na křídlech. „Bombardéry jsou nenahraditelné, protože už se od poloviny devadesátých let nevyrábí.“

Psychologický efekt je podle Břízy srovnatelný se ztrátou techniky. „Několik desítek kilometrů dlouhé kolony kamionů, které stojí po celém Rusku,“ popisuje Bříza atmosféru paranoie, která od útoků panuje na ruských letištích a silnicích.

V rozhovoru se dozvíte:

  • Proč operace Pavučina paralyzovala ruské dálkové letectvo?
  • Jaký psychologický dopad má útok na ruskou společnost i armádu?
  • Proč Bříza nevěří ve smysl ukrajinské jaderné zbraně, ale podporuje vývoj balistických raket?
  • Jak laserové systémy typu Iron Beam změní cenu protivzdušné obrany?
  • Co čekat na frontě během léta a jaké ekonomické či vojenské tlaky by podle něj mohly Moskvu přivést k jednacímu stolu?