Krajský soud v Bratislavě letos v říjnu zrušil loňský verdikt okresního soudu, který v obnoveném řízení anuloval trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, jenž Baťovi v roce 1947 uložil Národní soud v Praze. Krajský soud mimo jiné uvedl, že slovenská justice nemá pravomoc posuzovat Baťův případ.
Vůči tomuto verdiktu se čtyři Baťovi příbuzní rozhodli podat stížnost k ústavnímu soudu, ve které tvrdí, že rozhodnutím soudu bylo zasaženo do jejich základního práva na spravedlivý proces a na přístup k soudu. Zároveň navrhli, aby ústavní soud zmiňovaný verdikt zrušil. Podle právního zástupce rodiny Tomáše Peciny jsou Baťovi připraveni podat stížnost také k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Slovenské ministerstvo financí už letos na jaře odmítlo žádost čtveřice příbuzných Bati o vyplacení náhrady za majetek, který byl obuvníkovi v zemi znárodněn. Ministerstvo toto rozhodnutí zdůvodnilo tím, že žadatelé nepředložili požadované listiny. Baťova rodina se později chystala podat novou žádost, zvrat v případu ale nastal po rozhodnutí bratislavského krajského soudu.
Potomci žádají odškodněni v Česku
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek. Baťův vnuk John Nash už dříve odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několika miliard eur.
Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v České republice se Baťovi potomci soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek v minulosti neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.