Spojené státy jsou připravené začít vyjednávat s Ruskem o nové smlouvě o nešíření jaderných zbraní, oznámil americký prezident Joe Biden. K účasti na jednáních, která „sníží pravděpodobnost špatného odhadnutí situace“ vyzval také Čínu. V Moskvě vyvolal návrh rozpaky
Biden k tématu jaderných zbraní hovořil u příležitosti začátku konference států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1970. „Můj úřad je připravený neprodleně dojednat rámec nové dohody o omezení zbraní, která nahradí Nový START, který vyprší v roce 2026,“ uvedl Biden.
„Je to vážně míněné prohlášení, nebo se někdo naboural do webových stránek Bílého domu?“, komentoval to podle agentury Reuters zdroj z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud je to opravdu vážný záměr, s kým přesně o tom hodlají jednat?“, dodal.
Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.
Jak fungují atomové bomby a co dělat v případě jaderného útoku
Na dnešním zahájení konference 191 signatářů Smlouvu o nešíření jaderných zbraní v New Yorku uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že lidstvo může být jen jedno „nedorozumění nebo chybu úsudku od jaderného vyhlazení“. „Doposud jsme měli výjimečné štěstí. Ale štěstí není strategií ani štítem pro zabránění jadernému konfliktu,“ upozornil Guterres.
Desátá konference je podle generálního tajemníka příležitostí smlouvu posílit a upravit ji vzhledem k současné situaci ve světě. „Odstranění jaderných zbraní je jedinou zárukou, že nikdy nebudou použity,“ řekl Guterres.
Ruský prezident Vladimir Putin účastníkům konference v poslelství napsal, že jaderná válka „nikdy nesmí být rozpoutána“, neboť v ní „nemůže být vítězů“. Uvedl také, že Rusko coby smluvní strana „důsledně dodržuje literu a ducha“ smlouvy, citovala agentura TASS z Kremlem vydaného prohlášení.
Rusko letos 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, jejíž části nyní okupuje, ukrajinský Krym protiprávně anektovalo už v roce 2014. Rusko přitom Ukrajině garantovalo územní celistovost v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu společně s USA a Británií. Ukrajina se tehdy zavázala zbavit se svých jaderných zbraní zděděných po rozpadu Sovětského svazu a připojit se právě k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.
V den zahájení konference promluvil i japonský premiér Fumio Kišida, který vyzval všechny jaderné mocnosti k „zodpovědnosti“ při plnění dohod o nešíření zbraní. Očekává se i projev amerického ministra zahraničí Antony Blinkena a jeho německého protějšku Annaleny Baerbockové.
Konference potrvá až do 26. srpna a jejím výsledkem by měla být společná dohoda států, které se shodnou na dalším postupu.
