Osborne chce výrazným zvyšováním minimální mzdy podpořit produktivitu a zajistit, aby bylo chození do práce výhodnější než pobírání sociálních dávek. Do roku 2020 by se měla minimální hodinová mzda vyšplhat na nejméně devět liber (305 korun), což představuje nárůst o dalších 25 procent.
Podniky působící v odvětvích tradičně využívajících levnou pracovní sílu, například v pohostinství a maloobchodě, nicméně varují, že růst minimální mzdy může vést ke snižování počtu zaměstnanců. Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) odhaduje, že v důsledku vyšší minimální mzdy zanikne asi 60 tisíc pracovních míst.
Ministr kultury John Whittingdale, který dlouhodobě zaujímá euroskeptický postoj, navíc upozorňuje, že vyšší minimální mzda bude působit jako magnet na migranty, pokud Británie nevystoupí z Evropské unie a nezíská zpět kontrolu nad svými hranicemi. Britové o svém setrvání v Evropské unii rozhodnou v referendu, které se bude konat 23. června.