Evropská komise dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla Evropské unie. Vyzývá proto k zahájení disciplinárního řízení vůči zemi. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury. To by se mohlo stát před zasedáním ministrů financí na začátku července. Zatímco případné udělení pokuty je relativně vzdálenou hrozbou, pochyby o zdraví italské ekonomiky se již nyní podepisují na akciových trzích.
Itálie podle EK učinila pouze omezený pokrok při řešení hospodářských doporučení ze strany EU a ustoupila od nutných strukturálních reforem. To může mít negativní dopad na růstový potenciál země.
Podle rozpočtových pravidel EU by měly členské země udržovat dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu (HDP). V Itálii se však dluh loni zvýšil na 132,2 procenta HDP ze 131,4 procenta HDP v roce 2017. Komise odhaduje, že letos se dluh Itálie zvýší na 133,7 procenta a že příští rok vystoupí na 135,2 procenta HDP. Itálie tak poruší pravidlo, podle kterého by naopak měla zadlužení snižovat.
Dluh Itálie se podle komise zvyšuje, protože úroky, které musí Itálie ze svého dluhu platit, rostou mnohem více než ekonomika. Brusel odhadl, že loni Itálie zaplatila na úrocích 65 miliard eur. Stejná částka putovala z rozpočtu do vzdělávacího systému.
Agentura Reuters také uvedla, že Mezinárodní měnový fond (MMF) označil dluh Itálieza velké riziko pro ekonomiku eurozóny, spolu s globálním obchodním napětím a tvrdým brexitem. Zprávu, kterou měl Reuters možnost vidět, má MMF zveřejnit příští týden.
Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Její dluh v poměru k HDP je druhý nejvyšší po Řecku. Řím se rozhodl zvýšit půjčky a výdaje, aby tak podpořil ekonomický růst. Očekávané zrychlení tempa růstu se ale nedostavilo, a zemi tak vzrostly náklady na půjčky. Představitelé eurozóny se obávají, že pokud tento trend bude pokračovat, mohla by Itáliepřijít o napojení na trhy dluhopisů, což by způsobilo další dluhovou krizi.
Disciplinární řízení je složitý právní proces, jehož výsledkem může být pro Itálii pokuta až 0,2 procenta HDP, což odpovídá částce zhruba 3,5 miliardy eur (90 miliard korun). Žádná země EU však zatím pokutována nebyla. „V sázce tak bezprostředně je spíše reputace italské ekonomiky, což se okamžitě projevilo na italské burze, která odepsala 0,7 procenta," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Pokuta pro Itálii je z politických důvodů nepravděpodobná, poznamenal Reuters. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici a předseda EK Jean-Claude Juncker považují sankce za neúspěch v procesu a v minulosti je nevyužili u případů týkajících se Francie, Španělska a Portugalska. Účinný tlak na Itálii, aby změnila svou politiku, nakonec podle analytiků přijde z trhů. Ty v zahájení disciplinárního řízení EK často vidí důvod ke zvýšení cen půjček. Moscovici na tiskové konferenci uvedl, že EK je připravena změnit své doporučení o zahájení řízení vůči Itálii kvůli dluhu, pokud Řím představí nová čísla a závazky.
Itálii se podařilo koncem loňského roku vyhnout disciplinárnímu řízení, když se nakonec dohodla s EK na podobě rozpočtu na letošní rok. Komise původně rozpočet odmítla, protože podle ní nesníží obrovský dluh, s nímž se země potýká. Itálie proto snížila cíl rozpočtového deficitu na 2,04 procenta HDP z původních 2,4 procenta.
Doporučení EK zahájit rozpočtové řízení s Itálií způsobilo výrazný růst výnosů italských státních dluhopisů a pokles akcií bank. Akcie italských finančních ústavů po zveřejnění zprávy oslabily o více než dvě procenta, zatímco výnosy desetiletých státních dluhopisů vzrostly o osm bazických bodů na 2,6 procenta.
