Evropské země a Spojené státy mohou podle Chodorkovského pomoci Rusku na cestě k demokratizaci. Ruské demokratické hnutí potřebuje podle něj spíše kultivovaný vliv západních zemí. „Mezinárodní sankce mohou být ošidným nástrojem,“ řekl Chodorkovskij, který dnes žije ve Švýcarsku, odkud se snaží podporovat opozici a demokratické změny ve své vlasti.
Unie zavedla už v létě sankce proti Rusku za jeho angažmá v ukrajinském konfliktu, v září je přitvrdila. Například ruské banky mají horší přístup na evropské finanční trhy, je omezen export určitého zboží do Ruska a zmražen byl také majetek některých ruských občanů a firem.
Bývalý šéf ropného koncernu Jukos Chodorkovskij byl v roce 2003 zatčen a strávil deset let ve vězení za údajné daňové úniky a zpronevěry. Věznění někdejšího oligarchy kritici Kremlu označovali za mstu ruského prezidenta Vladimira Putina Chodorkovskému za jeho politické ambice a finanční pomoc ruské opozici. Loni se bývalý magnát dostal překvapivě na svobodu.
Mottem letošního ročníku Fora 2000 je Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu
Mottem letošního ročníku Fora 2000 je „Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu“, čímž konference odkazuje na dva významné milníky roku 1989 - pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě a rozdrcení studentských protestů v Pekingu. O vlivu těchto událostí na další vývoj, o stavu demokracie ve světě i aktuálních výzvách bude v Praze a dalších městech do středy diskutovat na 200 osobností.
Vedle Chodorkovského mezi ty nejznámější patří běloruský disident Ales Bjaljacki, někdejší předseda španělské vlády José María Aznar, bývalý palestinský premiér Salám Fajad, ruský opozičník Grigorij Javlinskij či historik Andrej Zubov. V Praze bude také rekordní počet více než dvaceti kubánských disidentů.
