Chorvatsko se bojí útěku turistů jinam. Politici vyzývají hotely a restaurace, ať letos drží ceny na uzdě
Poslední roky během letní sezony pravidelně plnily nejen česká média nářky turistů nad vysokými cenami v Chorvatsku a ani letos to nejspíš nebude jinak. Zahraniční i balkánská média začínají řešit, jestli je oblíbená destinace skutečně předražená a hrozí jí odliv dovolenkářů. Politici i představitelé odvětví vyzývají k obezřetnosti při stanovování částek za služby. Dosavadní statistiky přesto naznačují, že turisty zatím údajně vysoké účty za chorvatskou dovolenou nevyděsily. Čechů však loni u Jadranu ubylo.
Chorvatsko za prudké zdražování v posledních sezonách před pár dny kritizoval například britský bulvár Daily Express. Připomněl, že loni si na vysoké ceny stěžovali lidé z různých zemí, včetně těch z „drahého“ Norska. „Strmý vzestup cen nyní vystavuje pověst Chorvatska jako dostupné turistické destinace velkému riziku,“ napsal tabloid.
Zdůraznil, že za poslední tři roky ceny v místním cestovním ruchu vzrostly o polovinu. Kvůli tomuto nárůstu je nyní Chorvatsko dražší než dva jeho největší rivalové, tedy Španělsko a Řecko. Náklady na dovolenou ve zmíněné dvojici středomořských zemích podle listu vzrostly za stejné období pouze o patnáct až dvacet procent.
Nemáme kvalitu na vyšší ceny než jiné země, tvrdí politici
Totožné údaje přinesl začátkem roku i web Croatia Week s odkazem na setkání premiéra Andreje Plenkoviče a dalších členů vlády s představiteli odvětví cestovního ruchu. Ministr turistiky Tonči Glavina během schůze také konstatoval, že v roce 2016 byly ceny ubytování a v restauracích v Chorvatsku o 64 procent nižší než ve Francii a o 46 procent nižší než v Itálii. Do roku 2023 se však tyto rozdíly zmenšily na pouhou pětinu.
Celá debata se tehdy týkala hlavně obav z toho, že země ztrácí konkurenceschopnost. „Buďme realističtí, nabídka cestovního ruchu v Chorvatsku není tak výjimečná, aby odůvodňovala vyšší ceny než v Řecku, Španělsku nebo Portugalsku,“ poznamenal ministr financí Marko Primorac.
Premiér proto vyzval k opatrnosti při stanovování cen na rok 2025. Uvedl, že by měly být přijatelné i pro Chorvaty, a apeloval na lidi z branže, aby jednali moudře. Cenová konkurenceschopnost se stává rozhodujícím faktorem pro udržení pozitivního trendu chorvatského cestovního ruchu, konstatoval premiér. V podobném duchu se vyjadřoval i guvernér centrální banky Boris Vujčić.
A s tím, jak se blíží letní měsíce, varování přibyla. „Konkurence je tvrdší než kdy jindy. Výsledek závisí na nás,“ řekl aktuálně ve vysílání televizní stanice HRT Glavina. Šéf Chorvatské asociace cestovního ruchu Veljko Ostojić zdůraznil, že rivalové masivně investují do infrastruktury, a Chorvatsko tak musí zůstat ve střehu.
Britové se vrátili, Němců ale ubylo
Odmítá ale kritiku, že ceny v zemi rostou příliš strmě. „Pětihvězdičkové hotely byly 15. srpna loňského roku zaplněné z 96,5 procenta a pětihvězdičkové kempy byly na plné kapacitě. To nám říká, že trh akceptuje hodnotu, kterou nabízíme,“ je přesvědčen.
Také další statistiky nenasvědčují tomu, že by docházelo k nějakému masivnímu úprku turistů. Glavina podotkl, že země sice v březnu zaznamenala výrazný propad zájemců, v dubnu však došlo ke zotavení. Sezona se tak podle něj zatím vyvíjí dle očekávaní. Někteří lidé z branže si chválí především oživení zájmu britských návštěvníků. „Minulý rok jsme byli svědky plného návratu na britský trh a letos tento růst pokračuje,“ zdůraznil šéf chorvatského turistického sdružení HTZ Kristjan Staničić.
Celkově minulý rok jadranská země zaznamenala novou rekordní návštěvnost, když do ní zavítalo 20,2 milionu turistů, o čtyři procenta více než v předchozím roce. Příjmy od zahraničních návštěvníků se v roce 2024 vyšplhaly téměř na patnáct miliard eur, což představovalo nárůst o 2,7 procenta ve srovnání s rokem 2023.
Jenže lidé z branže se obávají odlivu návštěvníků z klíčových zemí – Německa, Rakouska, Itálie a také Česka. Zatímco v roce 2023 přijelo do země přes 781 tisíc Čechů, loni to bylo 729 tisíc. Klesl i počet nocí, které v zemi strávili. Naproti tomu kromě Britů přibyli například Poláci, Slováci a Maďaři.
