Pokud by Čína identifikační systém ADIZ (Air Defense Identification Zone) skutečně zavedla, pak by se veškerá letadla, která budou nad oblastí přelétávat, musela hlásit čínským úřadům. Spojené státy kroky Číny kritizují a obávají se, že by tyto aktivity mohly omezit navigaci a rovněž zhoršit bezpečnostní situaci v regionu.
Zástupce náčelníka štábu čínské armády admirál Sun Ťien-kuo dnes zopakoval, že aktivity Pekingu v Jihočínském moři jsou mírové a legitimní. Řekl ale, že některé země se snaží tématu využít k tomu, aby zasely semeno sváru. „Není žádný důvod kauzu kolem Jihočínského moře nafukovat,“ řekl podle agentury Reuters admirál. Vyhlášení identifikační zóny podle něj závisí na případném ohrožení námořní nebo letecké bezpečnosti.
Ostrá kritika
Americký ministr obrany Ashton Carter už v sobotu na konferenci Čínu ostře kritizoval za její snahu činit si v Jihočínském moři územní nároky. Za jediné řešení sporů v oblasti označil „okamžité a trvalé zastavení“ územních požadavků všech zúčastněných stran. Čínu také kritizoval, že v moři buduje umělé ostrovy, což je podle něj porušením mezinárodního práva a ohrožením bezpečnosti v regionu. Čína ale ministrovy výroky označila za „neodůvodněné a nekonstruktivní“.
Carter také řekl, že americké vojenské síly budou v Jihočínském moři i nadále využívat svého práva na neomezenou navigaci a hodlají ignorovat všechny případné požadavky Číny na uvolnění oblastí, které obklopují nově vybudované ostrovy.
Nárok na celé moře
Čína si dělá nárok na téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky na určité oblasti si ale činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Řada států regionu Čínu kritizuje, že buduje na sporných ostrůvcích a útesech v oblasti Spratlyho ostrovů, kupříkladu i startovací a přistávací dráhy vhodné pro vojenské využití. Admirál Sun Ťien-kuo dnes ale řekl, že Peking na ostrovech staví za účelem „poskytování mezinárodních veřejných služeb“, například zařízení pro mořský výzkum anebo záchranu po katastrofách.
Čínský admirál také zopakoval, že Čína hodlá udržovat mírové vztahy. „Čína měla vždy na paměti širší zájmy týkající se námořní bezpečnosti,“ řekl. Dodal, že územní požadavky Číny jsou „nezpochybnitelné“ a Peking je má právně a historicky podložené. Světová média si všímají, že Sun zvolil na bezpečnostním fóru relativně nekonfrontační tón.
Carter v sobotu uvedl, že Spojené státy zůstanou v regionu výrazně přítomny. „Spojené státy budou létat, plavit se a operovat tam, kdekoli to dovoluje mezinárodní právo,“ uvedl. Žádné území nároky Američané v oblasti nemají, jde jim o stabilitu v regionu, řekl ministr.
Čína před několika dny zahájila výstavbu dvou majáků ve sporné oblasti v Jihočínském moři a zveřejnila novou obrannou strategii, jejímž cílem je posílit potenciál čínského námořnictva ve větší vzdálenosti od pobřeží Číny. Peking zdůvodnil novou obrannou strategii tím, že Čína čelí vážným bezpečnostním hrozbám ze strany dalších zemí. Tyto hrozby se podle Pekingu týkají mimo jiné oblasti Jihočínského moře.
