Čínská společnost China General Nuclear zahájila stavbu plovoucího jaderného reaktoru. Plánuje, že ho nasadí do roku 2020. Čína tak po dlouhých desetiletích oprašuje plány na výrobu elektřiny z jádra na vodě. Prvenství v tomto oboru zřejmě drží Spojené státy, v 60. a 70. letech ale zůstaly fakticky jen u pilotního projektu.
China General Nuclear v pátečním prohlášení oznámila, že se pustila do budování plovoucího reaktoru o výkonu 200 megawattů, což je zhruba desetina výkonu Temelína. Číňané počítají s dodávkami elektřiny pro zařízení na otevřeném moři či na ostrovech. Reaktor může být využit například pro průzkum mořských ložisek ropy a plynu.
Projekt reaktoru CGN byl letos schválen čínskou Komisí pro národní rozvoj a reformy, která se zabývá plánováním čínské ekonomiky. Čínská státní média už v červenci informovala o tom, že Peking hodlá vybudovat celou řadu námořních plošin s jadernými elektrárnami, aby podpořil rozvoj v oblasti Jihočínského moře. Schváleny už byly například projekty firem China National Nuclear Corporation a China Shipbuilding Industry Corporation.
Jihočínské moře je přitom dlouhá léta předmětem mezistátních sporů. Vedou zde významné námořní trasy a předpokládá se, že dno skrývá velké zásoby ropy a zemního plynu. Čína si moře nárokuje téměř celé, naráží ale přitom na zjmy Bruneje, Filipín, Malajsie, Tchaj-wanu a Vietnamu. V červenci mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři, Peking ale verdikt neuznal.
Světové prvenství v nasazení plovoucí jaderné elektrárny podle některých zdrojů už získaly Spojené státy, které v 60. a 70. letech využívaly u Panamského průplavu a v Antarktidě dopravní loď Sturgis s reaktorem o výkonu deseti megawattů na palubě. Plány na komerční využití však ochladila řada jaderných havárií na souši, vrcholící katastrofou v Černobylu.
Plovoucí jaderné elektrárny plánuje i Rusko, první by měla nést jméno Akademik Lomonosov.
