Čína začala se stavbou první plovoucí jaderné elektrárny, následovat mají další
Čínská společnost China General Nuclear zahájila stavbu plovoucího jaderného reaktoru. Plánuje, že ho nasadí do roku 2020. Čína tak po dlouhých desetiletích oprašuje plány na výrobu elektřiny z jádra na vodě. Prvenství v tomto oboru zřejmě drží Spojené státy, v 60. a 70. letech ale zůstaly fakticky jen u pilotního projektu.
China General Nuclear v pátečním prohlášení oznámila, že se pustila do budování plovoucího reaktoru o výkonu 200 megawattů, což je zhruba desetina výkonu Temelína. Číňané počítají s dodávkami elektřiny pro zařízení na otevřeném moři či na ostrovech. Reaktor může být využit například pro průzkum mořských ložisek ropy a plynu.
Projekt reaktoru CGN byl letos schválen čínskou Komisí pro národní rozvoj a reformy, která se zabývá plánováním čínské ekonomiky. Čínská státní média už v červenci informovala o tom, že Peking hodlá vybudovat celou řadu námořních plošin s jadernými elektrárnami, aby podpořil rozvoj v oblasti Jihočínského moře. Schváleny už byly například projekty firem China National Nuclear Corporation a China Shipbuilding Industry Corporation.
Jihočínské moře je přitom dlouhá léta předmětem mezistátních sporů. Vedou zde významné námořní trasy a předpokládá se, že dno skrývá velké zásoby ropy a zemního plynu. Čína si moře nárokuje téměř celé, naráží ale přitom na zjmy Bruneje, Filipín, Malajsie, Tchaj-wanu a Vietnamu. V červenci mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři, Peking ale verdikt neuznal.
Světové prvenství v nasazení plovoucí jaderné elektrárny podle některých zdrojů už získaly Spojené státy, které v 60. a 70. letech využívaly u Panamského průplavu a v Antarktidě dopravní loď Sturgis s reaktorem o výkonu deseti megawattů na palubě. Plány na komerční využití však ochladila řada jaderných havárií na souši, vrcholící katastrofou v Černobylu.
Plovoucí jaderné elektrárny plánuje i Rusko, první by měla nést jméno Akademik Lomonosov.