Ústav v Řeži pomůže Japoncům likvidovat elektrárnu Fukušima, nikdo jiný by to patrně nedokázal

Výzkum FLIBE v CV Řež

Výzkum FLIBE v CV Řež Zdroj: CV Řež

V jaderných elektrárnách tentokrát žádné problémy zjištěny nebyly. Loňský živel způsobil únik radiace z jaderné elektrárny Fukušima, jejíž havárie byla nejhorším nukleárním neštěstím ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Od té doby jsou jaderné elektrárny v severovýchodním Japonsku, jakož i převážná většina ostatních japonských jaderných elektráren, odstaveny. (Foto ČTK)
Fukušima, ilustrační foto
Šipka ukazuje třetí reaktor jaderné elektrárny Fukušima 1, který byl ohrožen explozí vodíku
Policisté řídí evakuaci okolí jaderné elektrárny Fukušima.
Kropení reaktoru jaderné elektrárny Fukušíma za pomocí vodních děl
33
Fotogalerie

Čeští vědci z Centra výzkumu Řež pomohou Japonsku s odstraňováním následků havárie jaderné elektrárny Fukušima z roku 2011. Centrum v létě po déle než rok trvajícím jednání podepsalo smlouvu s konsorciem japonských firem, které pracují na likvidaci havarované elektrárny. 

Japonci chtějí, aby čeští výzkumníci ověřili metodu, kterou by se v budoucnu daly z roztavených aktivních zón tří reaktorů odstranit radioaktivní prvky, především uran a plutonium, aby se následně mohly zlikvidovat odděleně.

„Je to dvouletý výzkumný projekt, na jehož konci bude návrh technologie na odstranění uranu, plutonia a štěpných produktů z taveniny. Jsme pravděpodobně jediné pracoviště na světě, které je schopno tento proces ověřit,“ uvedl ředitel centra Martin Ruščák.

Problém Fukušimy spočívá v tom, že v tavenině, která je ztuhlá někde v prostoru pod reaktorovou nádobou, se kromě radioaktivních prvků a štěpných produktů nachází také zoxidované železo a zirkonium z roztavených palivových článků. Japonci proto nebudou moci použít klasickou chemickou cestu oddělení radioaktivních látek.

V úvahu tak přichází přeměna oxidů na fluoridy s následným oddělením radioaktivních látek takzvanou frakční destilací. „Původně tuto metodu pro přepracování použitého paliva vyvinuli Američané v národních laboratořích v Oak Ridge. V osmdesátých letech jsme na ní pracovali společně s ruskými specialisty. V současné době už se jí zabýváme sami,“ vysvětluje Jan Uhlíř z CVŘ.

Japonci se proto obrátili o pomoc právě na pracoviště v Řeži. Provozovatel fukušimské elektrárny, společnost Tokyo Electric Power Company (TEPCO), chce v budoucnu roztavenou aktivní zónu ze tří reaktorů vyzvednout, nikoli však dlouhodobě skladovat. V každém z reaktorů zbylo po havárii zhruba 130 tun taveniny, odhadují japonští experti na základě skenování zařízení pomocí kosmického záření.

TEPCO přitom oficiálně trvá na původním harmonogramu likvidace elektrárny, který počítá se začátkem odstraňování taveniny v roce 2021. Řada expertů je však k tomuto datu skeptická. U reaktorů stále působí vysoká radiace a tavenina se musí chladit. Komisař japonského jaderného regulátora Tojoši Fuketa v létě prohlásil, že likvidace roztavených aktivních zón může trvat více než očekávaných čtyřicet let.

„Nevím, jestli bude mít smysl na tom pracovat ještě sedmdesát let po havárii. Řešením může být vyzvednutí co největšího množství taveniny a zakonzervování zbytku na místě,“ uvedl. Náklady na likvidaci aktivních zón se odhadují na dvacet miliard dolarů.