Další adept na záchranu? Kypr

Kypr

Kypr

ČTK
ČTK , vrb
Pravděpodobnost, že Kypr bude už čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o pomoc ze záchranného fondu (EFSF), roste. Píše o tom server Eurointelligence s odvoláním na informace deníku Financial Times. Kyperský bankovní systém je úzce provázaný s řeckým, na ekonomiku země navíc citelně dopadla exploze v tamní největší elektrárně. Na Kypr už zamířila delegace zástupců institucí EU, kteří budou jednat o finanční situaci ostrova. Pod tlakem hospodářské a finanční krize dnes odstoupila tamní vláda.

Kypr v poslední době zasáhlo hned několik velmi negativních událostí. Země utrpěla značné škody výbuchem, který vážně poškodil tamní největší elektrárnu Vasilikos. Kypr přišel o více než polovinu své produkce elektřiny.

Odhady škod zahrnující opravu elektrárny i dopad na výrobu jdou od jednoho do tří miliard eur (25 až 75 miliard korun). Tři miliardy eur by znamenaly 17 procent ročního hrubého domácího produktu. Výhled na nějaký hospodářský růst v letošním roce tak zmizel.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's kvůli tomu dokonce snížila hlavní úvěrovou známku Kypru o dva stupně na Baa1, protože se obává dopadu na již tak slabé veřejné finance země a na ekonomický růst ostrova.

V problémech se ocitl i kyperský finanční sektor, který je silně závislý na vývoji v krachujícím Řecku. Dvě z kyperských bank jsou dokonce mezi největšími držiteli řeckých dluhopisů v Evropě. Téměř 40 procent úvěrů, které představují zhruba 55 procent všech bankovních aktiv na ostrově, navíc tři největší kyperské banky poskytly řeckým zákazníkům.

„Situace Kypru není tak špatná jako situace Irska, ale ztráty, kterým čelí tamní banky, jsou stále velmi velké,“ uvádí Financial Times s tím, že je vláda možná bude muset finanční instituce rekapitalizovat.

Negativní zprávy se odráží i na růstu výnosů kyperských dluhopisů, což znamená, že financování státního dluhu citelně zdražuje. V případě desetiletých dluhopisů se výnosy pohybují nad hranicí deseti procent. To je více než u Portugalska a Irska v době, kdy obě země žádaly o pomoc ze záchranného fondu.

Demise vlády

Na nepříznivý vývoj na Kypru už reagovala i tamní vláda. Dnes odstoupila. Ministři podali demisi na výzvu prezidenta Demetrise Christofiase, který se chce pokusit sestavit vládu, kterou by veřejnost přijímala lépe než tu dosavadní, takže nový kabinet by mohl snáze přijmout hospodářská opatření nutná k obnovení důvěry. Proti dosavadní vládě se v zemi od výbuchu skoro denně demonstruje.

Christofias zahájí ještě dnes konzultace o sestavení nové vlády. Až do jejího vytvoření, které se čeká během několika dní, zůstávají dosavadní ministři ve funkcích pro vyřizování běžné agendy. Prezident prohlásil, že sám odstoupit nehodlá. Jeho mandát končí v roce 2013.