Dluhová krize má i světlé stránky - v EU přidusila korupci
Zejména Itálie, Španělsko a Portugalsko podle studie vypracované berlínskou Hertie School of Governance v krizových letech výrazně postoupily v boji s úplatnými státními úředníky. Nedostatek peněz podle autorů studie vede k čistší praxi například při rozdávání veřejných zakázek. V trojici středomořských zemí krize významně pomohla ke snížení korupce, neboť pro ni následkem přijatých rozpočtových škrtů „vyschly zdroje i příležitosti“.
Změnil se i přístup k nečistým praktikám – společnost je na rozdíl od dřívějších období již mnohdy přestala akceptovat. „Těsně se propojila normativní společenská ochrana s právními prostředky,“ uvedli autoři studie.
Výzkumníci definovali korupci na základě statistického modelu podle dvou kritérií: jak velká je náchylnost lidí k nečestnému jednání na straně jedné a jak velký je objem peněz, jimiž stát při přerozdělování disponuje a jak transparentní kritéria si nastavil na straně druhé. Ptají se i na to, jak účinná jsou opatření společnosti na potírání korupce.
Studie tak rozděluje země EU na základě řady kritérií do čtyř skupin. Člení je například na základě odhadovaného rozsahu šedé ekonomiky, objemu rozvojových prostředků získaných z fondů EU, transparentnosti přístupu ke službám v zemi i podle míry svobody tisku a nezávislosti justice.
Kolik procent obyvatel členských zemí EU se setkalo s korupcí
Odolné proti korupci jsou "staré" členské státy
Do skupiny zemí nejodolnějších proti korupci autoři studie řadí „staré západoevropské“ země – Německo, Francii, Británii, Belgii, Nizozemsko a Lucembursko s Rakouskem; překvapivě ovšem rovněž jeden nový členský stát – Maltu.
Většina unijních nováčků včetně Česka naopak spadla do čtvrté, nejhorší skupiny. Kromě Bulharska, Rumunska, Lotyšska a Polska zde ovšem nechybí ani Řecko. Krizí těžce postižená země, která již dvakrát dostala záchranné lano od EU, tedy dosud nepochopila to, co studie vyzdvihuje u Italů a Španělů – možnost nacházet v krizi sílu pro boj s korupcí.
České republice studie vytýká přílišnou byrokratičnost v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi podle ní v této skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku.
Nepoučitelné Řecko
„V Řecku se pojí vysoké zatížení byrokracií a malá transparentnost se špatnou výkonností všech společenských i právních nástrojů boje proti korupci“, vysvětlují autoři studie, kterou v tomto týdnu dostanou na stůl poslanci Evropského parlamentu.
Trochu lépe než zmíněné země a Řecko si vedou země zařazené do druhé skupiny – vedle Maďarska, Estonska a Litvy je to i další příjemce pomoci ze záchranného fondu ESM – Kypr. Přesto i u nich studie vidí „vysoké korupční riziko“ způsobené kromě velkého přílivu peněz z evropských fondů i „neformálností hospodářských struktur“.
Doporučení: méně úředníků a větší transparentnost
Autoři studie doporučují, aby státy kvůli boji s korupcí nevytvářely nové instituce a úřednická místa, ale naopak aby snižovaly počty úředníků. „Existují příklady toho, že státy snadno dosáhnou lepších výsledků, když se soustředí na reformu své správy,“ uvádějí. Cestou k nižší korupci jsou podle nich vedle liberalizace obchodu i zavedení jednotných úředních postupů a transparentní nakládání s penězi z rozpočtu.
