Měsíc po začátku platnosti dohody unie a Turecka tak na řecké ostrovy nově připlulo ani ne 2700 migrantů, nejčastěji ze Sýrie, Pákistánu, Afghánistánu a Iráku. Podle březnové dohody mezi osmadvacítkou a Ankarou by ale měli být - byť po posouzení případných žádostí o azyl - všichni vráceni zpět do Turecka.
„Celkový součet lidí za duben je nižší než počty, které jsme v nevytíženějších měsících loňského roku často viděli připlouvat denně jen na ostrov Lesbos,“ poznamenal šéf Frontexu Fabrice Leggeri.
Pokles příjezdů v Řecku znamená, že ačkoliv se proti březnu i v meziročním srovnání snížily i počty migrantů v centrálním Středomoří, dostala se tato oblast ve statistice poprvé od června 2015 opět na první místo.
V dubnu tuto cestu, kde je cílovou zemí zejména Itálie, zvolilo 8370 migrantů, proti březnu je to o 13 procent méně a je to také o polovinu méně než ve stejném měsíci loňského roku.
Další cesty přes moře migranti příliš nevyužívají
Největšími skupinami zde byli Eritrejci, občané Egypta a Nigérie, pouze občané první ze zemí přitom mají šanci na azyl v některém unijním státu. Frontex tak zatím nepotvrzuje obavy, že uprchlíci, kterým se uzavřela cesta z Turecka do Řecka, se ve velkém pokusí využívat právě středomořské oblasti.
Agentura doplnila, že nižší počty migrantů, kteří překonají hranici z Řecka do Makedonie, znamenají i výrazně nižší počty na zbytku takzvané balkánské trasy. Množství uprchlíků zaznamenané na vnějších hranicích unie v této oblasti se proti březnu snížilo o čtvrtinu, na 3830 osob. Ve srovnání s dubnem minulého roku je to přibližně poloviční počet.
Frontex ve své statistice sčítá všechny pokusy o nelegální přechod vnější hranice EU. Osoby, které se o něj pokusily opakovaně, tak mohou být započítány víckrát.