ECB začala řešit, jak vyúčtuje řecké ztráty

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Nejistota, jak dopadne Řecko, nestraší jen soukromé věřitele. Vrásky na čele má i Evropská centrální banka, která drží řecké dluhopisy za 50 miliard euro. Problém je dvojí: co se stane, až Řecko zkolabuje, případně co bude, nařídí-li Atény oddlužení zákonem. K oběma bodům se už sešla Rada guvernérů. „Poprvé se radili v čtvrtek, zatím bez výsledku,“ uvedly Financial Times Deutschland. Dalšími většími věřiteli po ECB jsou centrální banky Řecka a Kypru.

V debatě jde hlavně o to, jak se ztráty projeví v bilanci ECB. „Jisté je, že obligace v rukou centrálních bank nebudou součástí dobrovolného oddlužení, o němž jednají Atény s privátními investory. To by bylo porušení tabu,“ připomínají komentátoři.

„Otázkou je, co se stane, budeli seškrtání nařízené,“ dodávají. Řecko, kam opět vyrazili inspektoři EU a MMF, má peníze do konce března. Pokud do té doby nedostane novou hotovost, čeká ho bankrot.

Strach stoupá, banky se sesypaly na ECB

Evropská centrální banka praská ve švech, jako trezor pro evropské komerční banky přijala v noci na včerejšek více než půl bilionu eur. To je téměř o devět miliard více, než do ní přiteklo v pondělí. V předkrizovém roce 2007 se přitom kroutilo hlavami nad jednotkami miliard, nejvyšší objem „zaparkovaných peněz“ činil 9,1 miliardy eur.

Důvodem jsou obavy z dalšího prohlubování dluhové krize, kterou vyhrotilo snížení ratingu devíti státům eurozóny včetně Francie a Rakouska a znehodnocení úvěrové známky záchranného fondu EFSF. „Jednodenní vklady do ECB platí jako indikátor strachu. Čím více si banky navzájem nedůvěřují, tím více používají ECB jako pokladničku a dávají do ní den po dni své přebytečné peníze. Za tuto jistotu platí extrémně nízkým úročením,“ připomínají analytici. Sazba vyplácená centrálním peněžním ústavem měnové unie dělá 0,25 procenta.

O jak velkou paniku jde, ukazují porovnání s předchozími hektickými obdobími. V roce 2008, kdy se o šok postaral pád investiční velkobanky Lehman Brothers, směrovaly nervózní finanční ústavy do ECB v průměru přibližně padesát miliard eur. O rok později už dvojnásobek. Předloni stoupla suma denních vkladů na 145 miliard (opět v průměru), v loňském roce tento tok opadl na 102 miliard.

Důsledkem „jednosměrky“ do Frankfurtu nad Mohanem je vysychání trhu mezibankovních půjček, varují experti. „Ústavy neumí odhadnout, jaká rizika skrývají u konkurentů dluhopisy marodných zemí,“ zní jedno z vysvětlení.

Paradoxem je, že půjčovat je co: o to se postarala sama ECB, která v prosinci v režimu tříletých půjček napumpovala na trh skoro půl bilionu eur. Tedy obnos, který se teď do ní ve formě jednodenních zápůjček vrátil. „Naděje, že si banky předají prostředky navzájem nebo je poskytnou podnikům, se nenaplnila,“ připomněla agentura Reuters.

Křest ohněm

Fond EFSF, aktuální spásný val euroklubu, udal včera půlroční pokladniční poukázky za 1,501 miliardy eur. Výnos se pohyboval nepatrně nad čtvrtinou procentního bodu, poptávka byla více než trojnásobná. Pro EU a trhy šlo o důležitý test, den předtím změnila ratingová agentura S&P hodnocení fondu z AAA na AA+.