„Pokud by se měl někdo omluvit, pak to nejsme my. Omluvit by se měli ti, kdo narušili náš vzdušný prostor,“ řekl turecký prezident. Stejný názor vyslovil i šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Není důvod, aby se Turecko omlouvalo za situaci, v níž má pravdu,“ řekl ministr při cestě na sever Kypru.
Erdogan v jiném prohlášení uvedl, že sestřelení ruského bombardéru bylo „automatickou reakcí“, která nebyla namířena proti Rusku a byla v souladu s platnými instrukcemi, jež měla turecká armáda. Dodal, že je „smutný“ z odvetných opatření Ruska nesouvisejících přímo s incidentem. „Jsme strategičtí partneři,“ uvedl Erdogan.
Ve svém prohlášení tak narážel na zesílení kontroly dovozu zemědělské produkce z Turecka, které nařídila ruská vláda, a na plánované zastavení některých rusko-tureckých investičních projektů. Podle Erdogana jsou tyto kroky „emocionální“ a nehodné politiků.
Akt agrese
Ankara tvrdí, že ruský bombardér Su-24 narušil turecký vzdušný prostor, zatímco Moskva uvádí, že letoun se nacházel v okamžiku sestřelení nad Sýrií a incident označila za akt agrese vůči Rusku. „Kdybychom čelili stejnému narušení dnes, Turecko by reagovalo stejně,“ uvedl Erdogan.
V projevu k místním představitelům v Ankaře také zopakoval, že Turecko nenakupuje ropu od radikálního hnutí Islámský stát (IS). Turecko se podle něj naopak snaží zastavit pašování ropy přes syrsko-tureckou hranici. Moskva, která Ankaru z nakupování ropy od IS obviňuje, musí svá „ostudná“ tvrzení nejprve dokázat, uvedl Erdogan, aniž Rusko otevřeně jmenoval. Ropa je klíčovým zdrojem příjmu islamistů.
Erdogan požádal o více pravomocí
Podíl Turecka na boji proti IS je podle Erdogana „nepopiratelný“. „Ti, kteří nás obviňují, že nakupujeme ropu u Daeš (arabský výraz pro IS), musejí svá tvrzení dokázat. Pokud ne, jsou to pomlouvači,“ řekl turecký prezident. Turecko je podle něj také jedinou zemí, která s IS „bojuje upřímně“.
Autoritářský prezident zároveň opět vyzval parlament, aby navrhl novou ústavu, jež by mu poskytovala více pravomocí. „Podívejte se, jak to chodí ve světě. Téměř všechny rozvinuté země mají prezidentský nebo poloprezidentský systém.“
