Evropská unie už kvůli březnové ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území 33 ruským a krymským představitelům, převážně politikům a vojákům. Nyní má podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vypracovat evropská diplomatická služba návrh, o koho tuto skupinu doplnit.
Ministři zahraničí odsoudili nynější dění na východě Ukrajiny. „Shodli jsme se, že jsou tam jasné prvky toho, co provázelo dění na Krymu. Není pochyb, že Ruská federace se podílí na destabilizaci,“ podotkl Zaorálek.Obsazení některých budov státní správy se v minulých dnech na východě Ukrajiny účastnili vojensky se chovající muži vybavení ruskými zbraněmi. Před anexí Krymu Ruskou federací obsadily poloostrov ruské jednotky bez označení.
Na řadu mohou přijít plošná opatření
Ministři v závěrech z jednání vyzvali Ruskou federaci, aby podpořila ukrajinskou suverenitu a územní celistvost, odmítla nezákonné akce na východě země a přispěla ke stabilizaci situace. EU žádá odvolání ruských vojáků od ukrajinských hranic a také okamžité zrušení mandátu ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina oprávnil k použití síly na ukrajinském území.
„My nestojíme o vojenskou eskalaci, to by bylo tragické. Na druhou stranu musíme odpovědět tak, aby to dopadlo na ty, kterých se to týká,“ míní český ministr.
Mimořádný summit hlav států a vlád příští týden není podle Zaorálka vyloučen, pokud se „bude situace dál zhoršovat“. Právě vrcholná schůzka by byla podle diplomatů oprávněna rozhodnout o takzvané třetí fázi sankcí, tedy plošných hospodářských opatřeních. Nyní jejich podobu a dopady připravuje Evropská komise. Poslední summit lídrů EU rozhodl, že tyto sankce přijdou na řadu v případě další eskalace konfliktu.
Jih EU nabádá k opatrnosti
Ve čtvrtek by se mělo v Ženevě odehrát jednání mezi ministry zahraničí Ruska, Ukrajiny, USA a šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou. Ministři se dnes vyslovili pro to, aby se takové jednání zabývalo i stabilizací ukrajinské ekonomické situace.
Ashtonová dnes ocenila, že ukrajinské úřady proti proruským separatistům postupují umírněně. Vládu v Kyjevě vybídla, aby se snažila zmírnit napětí. Svobodné prezidentské volby 25. května podle ní budou, spolu s ústavní reformou, nejlepší cestou k vyjádření svobodné vůle ukrajinských občanů.
Některé země, především z jižního unijního křídla se podle diplomatů obávají, aby tvrdší postup nevedl k ruskému odmítnutí do Ženevy přijet. „Pokud bude ruská strana chtít si najít záminku, proč se rozhovorů neúčastnit, tak si ji najde vždy,“ míní ale Zaorálek.
V závěrech také šéfové evropských diplomacií zdůraznili, že neshody ohledně cen, které má Ukrajina platit za dodávky plynu, mají být řešeny jednáním a právními mechanismy. Energetické vztahy musí být podle nich založeny na vzájemnosti, průhlednosti, férovosti, nediskriminačním přístupu i otevřenosti k volné soutěži.
