EU podepsala stabilizační a asociační dohodu s Kosovem loni v říjnu, kosovský parlament její ratifikaci krátce poté schválil. Nyní souhlas vyslovil i evropský zákonodárný sbor. Pro zvedlo ruku 486 poslanců, proti jich bylo 102, zbylých 81 přítomných se hlasování zdrželo.
Dohoda je důležitou etapou přibližování Kosova k Evropské unii. Zavádí zónu volné hospodářské výměny a monitorování v oblastech, jako jsou řízení státu, právní stát, lidská práva a justiční systém, aby se zajistilo postupné vyrovnání standardů daného státu s unijními.
Kosovo od vyhlášení nezávislost 17. února 2008 uznalo už více než sto států, včetně většiny členů Evropské unie, nevyjímaje Českou republiku. Nezávislost své někdejší provincie ale rozhodně neuznává Srbsko, jehož odmítavé stanovisko sdílí mimo jiné Rusko, Čína a pět členů EU, mezi nimiž je i Slovensko.
Podpora ve sporech s Ruskem
Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podepsaly asociační dohody s Bruselem v roce 2014. V usnesení nyní europarlament uzavření dohod oceňuje a vyjadřuje jednoznačnou podporu územní celistvosti těchto tří států, které vedou spory s proruskými separatisty.
V případě Gruzie europoslanci doporučují, aby se Tbilisi více zaměřilo na nezávislost soudů či posílení svobody médií i volné politické soutěže. V Moldavsku, které dlouhodobě trápí politická nestabilita, je znepokuje vysoká míra korupce, která zasahuje i do soudnictví.
Korupce je velkým problémem na cestě k reformám podle evropských zákonodárců také na Ukrajině. Europarlamentu se nelíbí ani naplňování mírových dohod z Minsku a časté případy porušování příměří a připomíná, že Rusko v mírovém procesu nese velký díl odpovědnosti. Poslanci kritizují i pokračující ruskou agresi v Donbasu, což vede ke katastrofální humanitární situaci.
