Na dani z nemovitostí si statisíce lidí a firem připlatilo. Obce mohou sáhnout k dalšímu zvýšení
- Očekávané inkaso daně z nemovitostí má překonat loňský výběr navzdory skutečnosti, že před rokem daň skokově narostla.
- Pomocí zvýšení místního koeficientu si stovky obcí posílily své rozpočty.
- Vláda chce zrušit automatické zvyšování daně podle inflace, aby ulevila poplatníkům. Může se to ale vymstít.
Zhruba o miliardu korun má meziročně vzrůst celkové inkaso daně z nemovitostí. Podle údajů Finanční správy už majitelé bytů, domů, stavebních parcel, polností nebo průmyslových areálů k začátku měsíce zaplatili přes 15 miliard korun. Další miliardy by pak v součtu měly poslat ještě ve dvou vlnách.
Finanční správa (FS) eviduje přibližně 4,2 milionu přiznání k dani z nemovitých věcí. Všechna ale zatím nebyla plně uhrazena. U poplatníků s daňovou povinností vyšší než pět tisíc korun v rámci jednoho kraje je možné daň rozložit do dvou částek, z nichž druhá je splatná do 30. listopadu. Zvláštní lhůty pak platí pro podnikatele v zemědělství. Ti první část daně odvádějí do 31. srpna.
Inkaso překoná loňský rok
Podle aktuálního vývoje by se celkové inkaso mělo pohybovat kolem 24 miliard korun, odhaduje FS. Loni se na této dani vybralo o miliardu méně.
„Pokud poplatník zjistí, že daň nemá zaplacenou a není si jistý její výší, informaci nalezne ve své daňové informační schránce DIS+ na portálu MOJE daně, případně se může obrátit na příslušný finanční úřad. Platební údaje v DIS+ rovněž obsahují oblíbený QR kód pro snadnou úhradu,“ připomněla šéfka FS Simona Hornochová.
V posledních letech převažuje podle Hornochové bezhotovostní způsob úhrady daně. V loňském roce podíl těchto plateb opět překročil hranici devadesát procent.
Jen deset obcí daň snížilo
Očekávané inkaso má překonat loňský výběr navzdory skutečnosti, že daň z nemovitostí před rokem skokově narostla zvýšením základního koeficientu o 80 procent. To byl také důvod, proč minule vybraných 23 miliard korun znamenalo oproti roku 2024 nárůst o více než 85 procent. Tímto opatřením bývalá vláda kompenzovala obcím snížení jejich podílu na inkasu daně z příjmů a DPH.
Důvodem optimistického odhadu FS je pokračující možnost úpravy místního koeficientu, který se pohybuje v rozmezí od 0,5 do pěti, k níž sáhla více než sedmina radnic. Konkrétně jich bylo 860 z celkových 6250. Drtivá většina z těchto samospráv koeficient zvýšila, pouhých deset ho snížilo.
Daň z nemovitostí je specifická tím, že její výnos směřuje výhradně do rozpočtů obcí. Ty navíc mohou prostřednictvím místního koeficientu sáhnout buď k plošnému nárůstu daně na celém svém katastrálním území, nebo si vyberou jen určité lokality například s průmyslovými areály. Rozhodovat tedy může typ budov nebo účel, k němuž slouží.
Například Liberec už dříve zvedl daň oběma průmyslovým zónám ve městě nebo velkým obchodním centrům, jako jsou Nisa, Globus, Makro a Kaufland. Příkladem prudkého nárůstu daňového koeficientu na maximální hodnotu 5 je Ústí nad Labem. Zaměřilo se na problémové vlastníky, kteří se o svůj majetek nestarají. Stejný krok učinily Pardubice.
Bude se daň ještě zvyšovat?
Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ulevit poplatníkům a zrušit automatické zvyšování daně z nemovitostí podle inflace. Vytyčila si to ve svém programovém prohlášení. Záměr však může přinést zcela opačný efekt. Řada obcí zvažuje, že daň v předstihu ještě více zvedne, aby si pojistila dostatek peněz ve svých rozpočtech.
„Za dva roky existence inflačního koeficientu k žádnému navýšení daně nedošlo, takže výkřik z návrhu programu ‚zastavíme automatické valorizace‘ zní dost zvláštně, když se dosud žádné neodehrály,“ komentovala nedávno úmysl předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
Mezinárodní instituce delší dobu upozorňují, že daň z nemovitostí je v Česku oproti ostatním zemím Evropské unie velmi nízká. Zatímco tuzemské inkaso tvoří kolem 0,5 procenta z celkových daňových příjmů, v EU je to pětinásobně více.
