Počty nových žádostí podaných syrskými občany se v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobily a podle Eurostatu jich bylo 362 800, uvádí Eurostat.
Množství o azyl v EU nově žádajících Afghánců vzrostlo čtyřnásobně na 178 200 a počet žádostí podaných občany Iráku dokonce sedminásobně, na 121 500. Syřané byli největší skupinou žadatelů o azyl ve 12 z 28 zemí unie.
Počet žadatelů o azyl v roce 2014 a 2015
Nejvíce migrantů míří do Německa
Čísla Eurostatu dokládají loňský vývoj migrační krize, kdy většina uprchlíků mířila do Německa, které loni zaznamenalo 441 800 nových žádostí, tedy 35 procent celkového počtu.
Statistika ukazuje loňskou faktickou nefunkčnost dublinského systému, podle kterého mají uprchlíci žádat o azyl v té zemi, ve které se poprvé ocitli na území Evropské unie.
Odkud pocházejí žadatelé o azyl v jednotlivých státech EU
Přesto, že ve druhé polovině roku byla nejčastější trasou cesta z Turecka přes Řecko a balkánské země, registrovalo Řecko jen 11 370 nových žádostí. Proti roku 2014 je to sice nárůst o polovinu, přesto to není ani celé procento celkového počtu nových žádostí v EU.
Druhý nejvyšší počet žádostí hlásí Maďarsko
Maďaři, kteří na pohyb migrační vlny reagovali stavbou plotu na svých hranicích, stejně registrovali druhý nejvyšší počet žádostí - 174 tisíc, tedy 14 procent. Švédsko, po Německu další častá cílová země, registrovala 156 100 žádostí o azyl. V ostatních zemích unie to podle Eurostatu bylo pod 100 tisíc nových žadatelů, nejvíce v Rakousku (85 500), Itálii (83 200) a Francii (70 600).
V přepočtu na velikost populace loni nejvíce žadatelů o azyl zaznamenalo Maďarsko - 17 699 nových žádostí na milion obyvatel - následované Švédskem s 16 016 žádostmi na milion obyvatel. Na dalších místech je to Rakousko (9970), Finsko (5876) a Německo (5441).
Nejméně žádostí v přepočtu na velikost populace bylo v Chorvatsku (34), na Slovensku (50), v Rumunsku (62), Portugalsku (80) a Litvě (93). Údaj pro ČR je jen o málo vyšší - 117 nových žádostí na milion obyvatel.
V Česku nejvíc žádají Ukrajinci
Z celkových 1235 nových žádostí jich v ČR loni 565 podali Ukrajinci, 130 Syřané a 125 Kubánci. Kromě Česka jsou Ukrajinci nejčastějšími žadateli o azyl také v Estonsku, v Litvě a v Portugalsku.
Ve většině zemí EU nejčastěji loni žádali o azyl Syřané, Afghánci či Iráčané. V Polsku však největší skupinu tvořili občané Ruské federace, kteří podali 6985 žádostí o azyl. V Itálii byli největší skupinou Nigerijci (17.780 žádostí) a na Maltě Libyjci (895 žádostí).
Odkud pocházejí žadatelé o azyl v Česku
