Eurozóna se nečekaně vrátila do deflace, k propadu přispěly ceny energií

Renovace symbolu eurozóny před sídlem ECB ve Frankfurtu

Renovace symbolu eurozóny před sídlem ECB ve Frankfurtu Zdroj: ctk/AP

Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta, a zaznamenaly tak první pokles od loňského září. Dolů je tlačily ceny energií. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici v průzkumu agentury Reuters předpokládali, že meziroční inflace v zemích eura po lednovém zrychlení na 0,3 procenta v únoru zpomalí na nulu.

K propadu přispěly ceny energií, které se meziročně snížily o osm procent, tedy podstatně více než v lednu, kdy klesly o 5,4 procenta. Ve všech ostatních kategoriích ceny podle předběžných odhadů mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se meziročně zvýšily o jedno procento. Ceny potravin, alkoholu a tabáku stouply o 0,7 procenta. Oproti lednu však ceny v obou případech rostly pomaleji.

Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin v únoru zpomalila růst na 0,8 procenta. V lednu stoupla meziročně o jedno procento, ekonomové v anketě Reuters očekávali v únoru zpomalení na 0,9 procenta.

Tlak na ECB

Data by podle analytiků mohla znamenat další tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby na svém zasedání příští týden opět uvolnila svou měnovou politiku. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Evropská komise v zimní makroekonomické předpovědi na začátku února odhadla letošní inflaci v eurozóně na 0,5 procenta.

ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.

Ea Inflation Rate