Evropské Politico: Srbové se k uprchlíkům chovají dobře kvůli vlastní zkušenosti

Uprchlíci na srbsko-maďarské hranici

Uprchlíci na srbsko-maďarské hranici Zdroj: Petr Horky, Euro

Maďarské rozhodnutí uzavřít svou jižní hranici obrátilo pozornost migrační krize do Srbska, kde záběry řad uprchlíků prchajících před konfliktem vyvolávají až příliš nedávné vzpomínky. Píše o tom zpravodajský server Politico.eu.

Před pouhými 15 lety bylo Srbsko mezinárodním vyděděncem, odmítaným za jeho úlohu v jugoslávských válkách a vnímaným jako strana, která rozdmýchala etnický konflikt a perzekuci. Nyní si ale srbská vláda a občanská společnost získaly ocenění za soucit, s nímž zvládají nynější krizi. Vláda neplýtvala časem a vytvořila jasný kontrast mezi Maďarskem, jež je členskou zemí EU - a proti migrantům použilo slzný plyn - a svým vlastním přístupem.

„Panuje shoda, že se s tím Srbsko za daných okolností vypořádalo velmi dobře, a s migranty je tu zacházeno s velkým respektem a důstojností,“ řekl nejmenovaný diplomat z členské země EU. Ovšem příliv migrantů nejeví známky slábnutí, státy EU na severu i západě zvedají padací mosty - a institucionální a společenská kapacita jedné z nejchudších zemí Evropy je omezená.

Až dosud Srbsko neudělalo prakticky žádná opatření pro migranty, kteří by chtěli zůstat. Vcelku správně počítá s tím, že valná většina migrantů tudy jen prochází cestou do Německa, Skandinávie a Belgie. Průměrná doba, kterou v Srbsku zůstávají, je nyní tři dny.

Volný průchod

Dosud Srbsko všeobecně dodržovalo politiku volného průchodu, včetně přepravy migrantů autobusy a zajištění omezeného ubytování, zdravotní péče a pomoci v tranzitních střediscích.

Lidé darují oblečení a jídlo a migranty, kteří spí ve stanech před bělehradským autobusovým nádražím, nikdo neobtěžuje. Místní i mezinárodní nevládní organizace aktivně poskytují pomoc, a to i na maďarské hranici v Horgoši, odkud se migranti od minulého čtvrtka začali přesouvat na západ; někteří pěšky, část v oficiálně vypravených autobusech.

Poté, co maďarská policie proti migrantům včetně dětí použila vodní děla, pepřový sprej a slzný plyn, pospíšil si srbský premiér Aleksandar Vučić s odsouzením „neevropského“ chování Budapešti a dodal: „Vyzývám Evropskou unii, aby reagovala a přiměla své členy chovat se v souladu s evropskými hodnotami.“

Mezi zahraničními velvyslanci panuje pocit, že Srbsko projevuje evropské hodnoty, které neprojevují některé členské státy Evropské unie. A to svědčí srbským aspiracím na členství v EU

„Mezi zahraničními velvyslanci panuje pocit, že Srbsko projevuje evropské hodnoty, které neprojevují některé členské státy Evropské unie. A to svědčí srbským aspiracím na členství v EU,“ dodal diplomat EU.

Zástupce EU v Srbsku prohlásil, že země si z Bruselu vysloužila příliv ocenění za svůj přístup, a vyjádřil naději, že je tento postoj Srbska důkazem, že se stává „normální, plně rozvinutou“ evropskou zemí po mnoha nesnadných letech přerodu. Srbsko je kandidátem na možné budoucí zapojení do EU.

Koordinace mezi srbskou vládou, nevládními organizacemi a jednotlivci - jejichž zájmy se v každodenním životě často kříží - je impozantní. Relativně vysokou míru soucitu s migranty lze částečně připsat na vrub nedávné vzpomínce na jugoslávské války, které vyhnaly miliony lidí z domovů.

Stíny minulosti

Srbsko je domovem mnoha Srbů, kteří uprchli z Bosny, Chorvatska i Kosova v letech 1991 až 1999, stejně jako řady lidí dalších národností z bývalé Jugoslávie, hledajících tu lepší život. „Panuje tu pocit solidarity s uprchlíky. Část lidí v tom, co se nyní děje, poznává svou vlastní minulost,“ řekl srbský sociolog a odborník na extremismus Dušan Janjić. „Bývalý radikál Vučić zareagoval velmi dobře.“

Existují nicméně značné obavy, co se stane, pokud se EU stane pevností a nechá Srbsko, aby se samo vypořádalo s následky. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić už varoval EU, aby se zemí nezacházela jako se „sběrným střediskem“.

Nyní, kdy svou hranici zavírá už i Chorvatsko, se dá čekat, že Srbsko bude čelit tlaku jak ze strany fyzické, tak administrativní kapacity, jak zvládnout situaci, a to by mohlo ovlivnit i dosud pozitivní postoj vůči migrantům procházejícím do schengenské zóny EU s otevřenými hranicemi.

Srbsko mělo v loňském roce největší evropský rozpočtový deficit, HDP na jednoho obyvatele je nižší než nejen evropský, ale také světový průměr a jeho zdroje jsou krajně omezené.

Z našeho pohledu převládá pocit, že Srbsko za stávajících okolností dělá dobrou práci, ale nelze očekávat, že by mohlo samo nést tíhu toho všeho - toho jednoduše fyzicky není schopné


Zástupci EU uvedli, že je unie připravená pomoci srbským úřadům sestavit seznam toho, co potřebují. Už také pracují na vytvoření tranzitních táborů, ovšem samo Srbsko tento problém zvládnout nemůže. S nadcházející zimou na Balkáně se lepší přístřeší pro migranty stane prioritou.

„Z našeho pohledu převládá pocit, že Srbsko za stávajících okolností dělá dobrou práci, ale nelze očekávat, že by mohlo samo nést tíhu toho všeho - toho jednoduše fyzicky není schopné,“ uvedl diplomat.

Je ironií, že nepočetná a do značné míry provládní srbská média, která jsou obvykle předmětem kritiky EU, pomáhají mezi obyčejnými Srby udržovat mínění vstřícné vůči uprchlíkům. Ale tento postoj může slábnout, pokud bude počet migrantů stoupat.