Asijští zbrojaři si jdou pro svůj díl trhu. Mohou těžit z evropského sváru s Trumpem
- Japonsko dosud vyváželo pouze nesmrtící vybavení, nyní bude moci prodávat zbraně plnohodnotně.
- Mitsubishi má dodat fregaty do Austrálie a chystá nábor a rozšíření produkce.
- Tokio může jít ve stopách Jižní Koreje, která je rostoucím vývozcem a vyzbrojuje ve velkém Polsko.
Japonsko cihlu po cihle rozebírá zeď, kterou si po druhé světové válce vystavělo proti militarismu. Aktuálně vláda premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní. Cílem je vybudovat domácí zbrojní průmysl a prohloubit zahraniční obrannou spolupráci.
V posledních letech zároveň roste prestiž jihokorejského zbrojního v průmyslu. V době, kdy chřadne transatlantické partnerství, se asijským exportérům nabízí unikátní šance zaplnit vznikající vakuum.
Padla zásadní omezení exportu
Japonsko ustupuje od pacifismu kvůli rostoucím výzvám v regionu včetně mocenských ambicí Číny. Aktuální krok zaměřený na posílení obranněprůmyslové základny představuje další milník. „Ve stále tíživějším bezpečnostním prostředí nyní žádná země nezvládne chránit mír a svou bezpečnost sama,“ napsala premiérka na sociální síti X.
Dosavadní japonský zbrojní vývoz byl omezen na oblasti, které se netýkaly přímo boje, jako doprava, záchrana, průzkum a odminování. V praxi to znamenalo export zboží neprůstřelných vest, plynových masek a civilních vozidel.
Nyní ale bude moci císařství prodávat i smrtící zbraně jako stíhačky, rakety či torpédoborce do sedmnácti zemí, s nimiž má obranné dohody. Patří mezi ně USA, Austrálie, několik asijských států a také významné evropské země jako Británie, Francie, Itálie a Německo. V platnosti zatím zůstává zákaz vývozu zbrojního materiálu do válčících států, ale úřady uvádějí, že povolí výjimky za zvláštních okolností.
Japonští zbrojaři se drželi zkrátka, nyní mají šanci
Japonský zbrojní průmysl dlouho sloužil pouze domácím silám sebeobrany a byl pro zahraničí neatraktivní. Země tak nemá žádné velké ryze zbrojní firmy a zavedené technologické společnosti se zdráhaly na toto pole více pronikat. Mimo jiné i kvůli pacifistickému smýšlení společnosti, které by mohlo poškodit poptávku po jejich civilních produktech.
„Pro japonské obranné společnosti jsou japonské síly jediným kupcem. Takže pro ně není snadné vytvářet zisky výrobou zbraní. A kvůli tomu nyní několik zvláště menších společností opouští obranný průmysl,“ popsal před třemi lety svízelnou situaci Hlasu Ameriky (VOA) Tecuo Kotani z Japonského ústavu pro mezinárodní záležitosti.
Nyní se ale šance firem mění. Tokio minulý týden formalizovalo dosud největší zbrojní dohodu v hodnotě 6,5 miliardy dolarů. Jde o dodávku prvních tří fregat od Mitsubishi Heavy Industries australskému námořnictvu a úmluvu o společné výstavbě osmi dalších v loděnici v Perthu. První válečná loď by měla být do Austrálie doručena v roce 2029.
Japonské společnosti se v případě této zakázky loni podařilo porazit německého konkurenta ThyssenKrupp Marine Systems a její akcie za poslední rok vzrostly o 75 procent. Plánuje zvýšení produkce a nábor zhruba dvou tisíc zaměstnanců. Zkušenosti se zbrojní výrobou ale mají i některé další velké firmy.
Evropané už větří příležitost ke snížení závislosti na USA
Například Toshiba vyrábí protivzdušné systémy a radary, automobilka Subaru vrtulníky a Daikin má podnik na výrobu munice. I Toshiba přitom plánuje přijímání dalších lidí a rozvoj obranné divize. „Riziko poškození reputace už není takové, jaké bývalo,“ řekl Reuters její představitel Kendži Kobajaši.
Očekává se, že Japonsko by brzy mohlo schválit také vývoz použitých fregat na Filipíny. Časem ale může dojít i na Evropu. Zmíněná agentura s odkazem na nejmenované tři zdroje napsala, že uvolnění japonských vývozních restrikcí může pomoci snížit silnou evropskou závislost na americké výrobě zbraní, která je nyní zatížena konflikty s administrativou Donalda Trumpa. Prezidentova nepředvídatelnost a jeho hrozby odchodem z NATO a anexí Grónska zvýšily tlak na diverzifikaci, podotkli evropští diplomaté, kteří si přáli zůstat v anonymitě.
Japonsko by tak mohlo jít ve stopách Jižní Koreje, která už je nyní důležitým dodavatelem zbraní do celého světa. Podle nedávné zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) byla v pětiletce 2021–2025 devátým největším globálním vývozcem a její podíl na trhu vzrostl. Nejdůležitějším zákazníkem bylo Polsko, kam šla více než polovina jejího exportu, hlavně tanky K2 a houfnice K9. Země se zároveň stala druhým nejvýznamnějším zásobitelem evropských členů NATO po Spojených státech a před Izraelem.
Jihokorejské firmy musejí vyřešit riskantní dilema
„Jižní Korea se stala jedním z nejrychleji rostoucích výrobců zbraní na světě a v poslední době i vývozcem zbraní,“ konstatoval před časem ústav. V jeho žebříčku stovky producentů výzbroje s největšími tržbami z roku 2024 se objevily čtyři jihokorejské společnosti: Hanwha Group, LIG Nex1, Hyundai Rotem a Korea Aerospace Industries (KAI), jejichž kombinované tržby z prodeje zbraní se mezi lety 2023–2024 zvýšily o třicet procent. Analýza tvrdí, že za tento posun korejští zbrojaři vděčí i několika agilním vládám, které se zapojily do podpory exportu.
A odborníci míní, že Soul má Evropě dále co nabídnout. „Vzhledem k rostoucímu napětí mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropou v řadě otázek může posílení ekonomických, technologických a bezpečnostních vazeb mezi Jižní Koreou a Evropou přinést řadu výhod,“ podotkl think-tank Carnegie Endowment for International Peace.
Uvádí, že by země k dosažení lepší pozice na starém kontinentu měla investovat do místní produkce, výzkumu a vývoje a spolupráce s evropskými firmami. Transfer technologií, ke kterému se Soul uvolil v Polsku, mu může otevřít i další dveře, ale zároveň je pro korejské firmy riskantní. „Pokud má partnerský stát vyspělou průmyslovou základnu, transfer technologií a lokalizovaná výroba mohou urychlit vývoj domácí konstrukce zbraní a výrobních kapacit, což z něj potenciálně udělá konkurenta na globálních trzích,“ podotýká SIPRI.
