Válka na Ukrajině povzbudila zbrojní průmysl všude po světě, Jižní Korea se ale chopila této příležitosti skutečně razantně. Její vývoz vojenské techniky v minulé pětiletce stoupl o 74 procent, země si navíc nasmlouvala velké množství zakázek do budoucna. Výkladní skříní korejského exportu je v současnosti Polsko. Soul se však pomalu začíná prosazovat i u velkých zbrojních importérů na Blízkém východě.
Boje na východě Evropy výrazně proměnily trendy v obchodu se zbraněmi. Evropské země jich chtějí daleko více a hledají dodavatele, kteří jsou schopni jim rychle vyhovět. Tradiční exportér Rusko zároveň vyklízí pole a skuliny na trhu se snaží zaplnit jiné země. Jižní Korea je ve výborné pozici. Dekády napětí na Korejském poloostrově povzbudily tamní zbrojní průmysl. Její systémy jsou kompatibilní s těmi, které využívá NATO. A její poměrně neutrální vystupování na mezinárodní scéně jí zároveň otevírá spousty dveří.
Korejci se chlubí rychlými dodávkami
„Jsme jednou z mála společností na světě, která dokáže dodávat konvenční zbraňové systémy rychle a efektivně. V globálním obranném průmyslu se vidíme jako hlavní hráči k uspokojení požadavků klíčových regionů,“ pochlubil se podle Financial Times (FT) výkonný viceprezident společnosti Hanwha Aerospace Kim Dae-young. Firma mimo jiné vyrábí samohybné houfnice K9, kterých si stovky objednalo Polsko. Nyní rozšiřuje jejich výrobu a hodně přitom sází na roboty schopné nepřetržitého provozu. Akcie společnosti jen za uplynulý rok vzrostly o dvě třetiny.
Letošní analýza Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) zařadila Jižní Koreu do první desítky světových zbrojních exportérů uplynulé pětiletky. Zatímco mezi lety 2013–2017 činil její podíl na vývozu 1,3 procenta, v posledním období to bylo už 2,4 procenta. Jihokorejské ministerstvo obrany uvádí, že loni objem zbrojního exportu země dosáhl zhruba sedmnácti miliard dolarů, předchozí rok to bylo přes sedm miliard.
Země navíc podle SIPRI patří mezi vývozce, kteří mají dopředu nasmlouváno nejvíce zakázek. Soul by měl v příštích letech dodat téměř tisíc tanků, více než Spojené státy a Čína. Suverénně pak vede v počtu kusů objednané dělostřelecké techniky. Zájem je i o korejská letadla a lodě. V uplynulé pětiletce patřily mezi největší korejské odběratele státy z regionu: Filipíny, Indie a Thajsko. Jejím klíčovým zákazníkem současnosti je však evropské Polsko, které ruské sousedství přimělo k obrovským investicím do obrany.
Čeká se na novou polskou vládu
Varšava loni podepsala dohodu nejen o dodávkách více než šesti stovek houfnic K9, ale také o nákupu téměř tisícovky tanků K2 od společnosti Hyundai Rotem. Část techniky má být přitom do členské země NATO dovezena, zbytek se bude v rámci licence od roku 2026 vyrábět v Polsku. Varšava k tomu objednala raketomety Chunmoo a stíhačky FA-50. Nákup v hodnotě 13,7 miliardy dolarů je největší v korejské historii.
Soul se nyní bojí, aby předpokládaná budoucí vláda Donalda Tuska nevyhodnotila objednávky z éry Práva a spravedlnosti (PiS) jako příliš velké. Jižní Korea přitom podle expertů nabízí zemím, které chtějí rozvíjet obranné kapacity i vlastní průmysl, atraktivní podmínky financování velkých nákupů za pomoci státních úvěrů i pro transfer technologií. Zdroje agentury Reuters navíc tvrdí, že poté co Soul narazil na zákonné limity pro vývozní úvěry, snaží se Polsku zajistit pomoc s půjčkami u korejských bank.
Jižní Korea patrně doufá, že pokud skončí obří polský obchod úspěchem, přiláká další zákazníky z Evropy. „Česká republika, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a další uvažovaly o nákupu obranných produktů pouze v Evropě, ale nyní je vidět, že mohou nakoupit za nízkou cenu s rychlým doručením od korejské společnosti,“ řekl už na jaře Reuters další zástupce Hanwha Aerospace Oh Kyeahwan. O houfnice K9 už projevili zájem i Estonci, Norové a Finové, i když ne v takovém množství jako Poláci.
Soul chce získat zakázky v Rijádu
Asijská země usiluje o povzbuzení zbrojního exportu v době, kdy velmi čile provádí i jadernou vývozní diplomacii, v níž rovněž hraje velkou roli Polsko a týká se i dukovanského tendru. Odborníci míní, že Soul nyní hledá nové sektory, které by nahradily pokles ve vývozu čipů. „Jižní Korea je zvyklá mít obchodní přebytek, ale s nedávným propadem v sektoru čipů strávila poslední rok v deficitu,“ vysvětlil FT Chae Woo-seok, který vede Korejskou asociaci studií obranného průmyslu.
Soul se přitom nesoustředí pouze na Evropu a snaží se prosadit i na Blízkém východě. Získal už například zakázku na K9 v Egyptě a na raketomety Chunmoo ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii. Rijád je po Indii druhým největším globálním nákupčím zbraní a v současnosti se množí informace, že by s ním Jižní Korea chtěla navázat daleko větší spolupráci. Spekuluje se především o dodávkách raketových systémů KM-SAM.
Ne všichni jsou však s korejskou zbrojní exportní strategií spokojení. Ozývají se hlasy, že státem silně podporovaný korejský zbrojní export může mít v dlouhodobém horizontu neblahý dopad na západní obranný průmysl, který nezvládne konkurovat cenami, objemem výroby a harmonogramy dodávek. Jižní Korea navíc čelila kritice za to, že využívá příležitosti války na Ukrajině, ale napadenou zemi vojensky dostatečně nepodporuje. Soul odmítá vývoz zbraní do států, kde se válčí. Jeho obezřetnost je navíc dána obavou ze Severní Koreje, na kterou má Moskva velký vliv.
Prezident Jun Sok-jol v létě přislíbil Kyjevu větší pomoc. Je navíc možné, že jihokorejská technika a munice končí na ukrajinském bojišti prostřednictvím třetích zemí. Deník The Wall Street Journal na jaře uvedl, že se tam přes Spojené státy v rámci tajné dohody dostaly stovky tisíc dělostřelecké munice tohoto původu.
