Čína si chystá munici na Trumpa. Sestavuje seznam amerických technologických firem k šikaně
V pondělí začala platit odvetná čínská cla mimo jiné na americké uhlí a LNG. Peking tak reagoval na krok prezidenta Donalda Trumpa, který na čínské zboží uvalil dodatečné desetiprocentní tarify. Asijská velmoc ale dává najevo, že tím její možnosti nekončí. Odborníci tvrdí, že je na spory s Washingtonem dobře připravená. Jednou ze zbraní, které zjevně hodlá použít, je zkomplikování byznysu americkým firmám. Na mušku už si vzala nejen Google, ale také společnost PVH, která zastřešuje modní značky jako Calvin Klein a Tommy Hilfiger.
Peking přitom chce zasáhnout Trumpa na citlivém místě a připravuje údajně seznam amerických technologických firem, na něž může uvalit antimonopolní vyšetřování a použít různé regulační nástroje. Sází na to, že tak vystraší technologické magnáty, kteří jsou hojně zastoupeni v blízkém okolí šéfa Bílého domu, uvádí s odkazem na své zdroje The Wall Street Journal.
Google a Nvidia už přišly na řadu, Intel a Apple jsou v ohrožení
Cílem Číny je shromáždit dopředu co nejvíce trumfů pro rozhovory o dalších amerických clech nebo technologickém soupeření se Spojenými státy. „Chtějí přijít k jednacímu stolu a potřebují s něčím hrát,“ citoval list Toma Nunlista, v Šanghaji působícího technologického experta poradenské společnosti Trivium China.
„Čína nyní napíná své regulační svaly, aby prokázala svou schopnost odvety a odradila potenciální další agresivní akce USA,“ komentovala tyto aktivity už dříve Angela Zhangová, profesorka práva na University of Southern California, autorka knihy o čínském antimonopolním právu a jeho využití jakožto zbraně.
Čínské úřady začátkem února bez podobnějších informací oznámily, že kvůli podezření z porušení antimonopolní legislativy zahajují prošetřování společnosti Google. Už v prosinci podobné prověřování spustily vůči výrobci čipů Nvidia. Mezi další společnosti v hledáčku Pekingu patří producent polovodičů Intel, Apple, Broadcom a dodavatel softwaru pro navrhování čipů Synopsys.
Google zastavil své internetové a vyhledávací služby v Číně v roce 2010, ale pokračuje v zemi v některých operacích včetně pomoci čínským firmám, které chtějí inzerovat na platformách Googlu v zahraničí. Financial Times s odkazem na dva zdroje napsal, že vyšetřování firmy se zaměří na dominanci operačního systému Android a škody způsobené čínským výrobcům telefonů, jako jsou Oppo a Xiaomi, kteří systém od Googlu používají.
V případě Nvidie čínská média uvedla, že společnost mohla podle vlády porušit antimonopolní zákony při koupi izraelské čipové firmy Mellanox Technologies. Čína přitom akvizici schválila v roce 2020 a oznámení o prověřování bylo pro americkou firmu překvapením. Nvidia je tak pod dvojím tlakem. Její tržby v Číně se na těch celkových podílejí zhruba z dvanácti procent. Americká administrativa přitom od roku 2022 omezuje její prodej nejmodernějších produktů do asijské země a Trump podle Bloombergu zvažuje další restrikce.
VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler pro FLOW
Nespolehlivé subjekty a ujgurská bavlna
Peking se však nesoustředí pouze na americké technologické firmy. Kromě zmíněné společnosti PVH se zaměřil i na biotechnologickou společnost Illumina. Obě se dostaly na jeho seznam nespolehlivých subjektů kvůli údajným diskriminačním opatřením vůči čínským podnikům a poškození jejich práv.
Společnosti na této černé listině mohou být vystaveny pokutám a celé řadě dalších postihů včetně odebrání pracovních povolení pro zahraniční zaměstnance. Holding PVH podle Reuters uvedl, že byl rozhodnutím čínského ministerstva obchodu překvapen a hluboce zklamán. Tvrdí, že přísně dodržuje všechny příslušné zákony a předpisy a funguje v souladu se zavedenými průmyslovými standardy a postupy.
Společnost PVH se přitom dostala pod drobnohled čínských regulačních orgánů už loni na podzim kvůli „nesprávnému“ chování v souvislosti s regionem Sin-ťiang. Vadilo jim, že holding odmítl odebírat bavlnu z této ujgurské oblasti.
„Tyto kroky jsou varováním, že Čína hodlá v případě potřeby poškodit zájmy USA, ale stále jí dávají možnost ustoupit,“ komentovala podle zmíněné agentury akce proti americkému byznysu analytická společnost Capital Economics. I další odborníci poukazovali v poslední době na to, že Trumpovy vztahy s Pekingem začaly poměrně opatrně, protože ani jedna strana nejspíš nechce situaci rychle eskalovat.
Čínský přístup je riskantní
„Čína si uvědomuje, že existuje příležitost s Trumpem vyjednávat,“ podotkl pro CNN politolog Liou Tung-šu z City University of Hong Kong. „A lepší vzájemné vztahy jsou pro Peking důležitější než pro Spojené státy, takže Čína se touží zapojit,“ dodal. Experti přitom zdůrazňují, že nová obchodní válka s USA by pro asijskou zemi v době, kdy se potýká s rozsáhlými ekonomickými potížemi, rozhodně byla tvrdou ránou.
Útoky na západní firmy navíc mohou být dvousečné. Čína o zahraniční investice stojí a mnohé společnosti už ukázaly, že se mohou zemi vyhnout a přesunout výrobu do jiných států v regionu.
To však neznamená, že Peking není připraven hrát tvrdě. Komentátoři zdůrazňují, že během posledních let přijal zákony a pravidla, které mu umožňují rychle a důrazně reagovat na jakýkoli nepřátelský čin ze strany USA. V jeho zásobárně nástrojů jsou kromě cel a opatření znesnadňujících cizím společnostem podnikání v Číně také omezení dovozu a kontroly vývozu.
Asijská velmoc ráda dává najevo, že do velké míry kontroluje produkci a zpracování strategických surovin. Krátce před Trumpovým nástupem se tak vynořily zprávy, že by mohla zavést restrikce na export technologií užívaných k produkci materiálů pro výrobu baterií, konkrétně například k rafinaci lithia.
