Evropa řeší, jak snížit závislost na zbraních z USA

Nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na anexi Grónska přiměl evropské politiky, aby se vážněji zabývali možnostmi společné obrany bez Spojených států. Evropské armády jsou však závislé na zbraních z USA nebo přinejmenším na amerických dodavatelích. Větší osamostatnění proto bude během na dlouhou trať. 

„Musíme být připraveni na scénáře, jež někteří mohou považovat za nemyslitelné. Čím více věcí si dokážeme udělat sami, tím méně zranitelní budeme,“ popsal nový přístup k USA nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans pro deník The Wall Street Journal. 

Trumpova administrativa se od svého loňského nástupu netají tím, že své obranné zdroje hodlá soustředit na Čínu a také západní hemisféru. Současně podniká kroky proti zájmům evropských zemí, ať už je to tlak na získání Grónska, nebo nadbíhání Rusku. Nově Evropané řeší, zda USA nebudou využívat závislosti kontinentu na americkém vojenském materiálu k politickému nátlaku.

Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle pocházelo v letech 2020–2024 ze Spojených států celých 64 procent vojenského dovozu evropských členů NATO. S velkým odstupem následovala jako země původu Francie s 6,5 procenta a Německo s necelými pěti procenty.

Evropa přitom v posledních letech svoji závislost na americkém zbrojním průmyslu ještě umocnila tím, jak se snažila rychle posílit obranu před Ruskem. Podle údajů think-tanku Bruegel v roce 2024 Evropané nakoupili americké zbraně za 68 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), zatímco v letech před vypuknutím války na Ukrajině v roce 2022 to bylo průměrně 11 miliard ročně. Zejména Francie prosazuje nakupování vojenského materiálu v Evropě. Velká část evropského zbrojního průmyslu, ať už jde o rakety, lodě či stíhačky, však obsahuje součástky ze Spojených států a podléhá tak vývozním omezením USA.

Nejen prodej, ale také servis

Provázanost Evropy s americkým zbrojním komplexem symbolizuje letoun F-35, který se chystá nakoupit i Česká republika. Jak poznamenává web The Aviationist, spekulace o tom, že Washington má nějaké magické tlačítko umožňující vypnutí „pětatřicítky“, nejsou pravdivé. Bez dodávek amerických náhradních dílů a hlavně aktualizací palubního softwaru ovšem tyto stíhačky nejsou dlouhodobě provozuschopné. 

Dalším problémem je, že i velká část techniky vyráběná v Evropě je závislá na amerických komponentech. Příkladem může být letoun JAS-39 Gripen, který používá rovněž česká armáda. Ačkoli tyto stíhačky vyrábí švédská společnost Saab, stíhačku pohání motor od americké skupiny General Electric. Motor sice Švédsko vyrábí na základě licenční smlouvy, přesto vývoz gripenů kvůli americkým komponentům podléhá schválení amerických orgánů.

Podobně je s americkými dodavateli provázaná další letecká, raketová a námořní technika evropské provenience. Například španělské a norské námořnictvo používá na svých fregatách systém protivzdušné obrany Aegis z USA. Jak píše think-tank Bruegel, v případě, že by mu Američané nedodávali aktualizace, se velmi rychle sníží jeho bojová hodnota. 

Svéhlaví Francouzi

Určitou výjimku mezi evropskými státy představuje Francie, jež po dekády budovala suverénní vojenský průmysl. Ten dnes patří ke světové špičce a je na Washingtonu v podstatě nezávislý.

Právě Francie dlouhodobě prosazuje emancipaci Evropy na USA ve zbrojní oblasti. Podle zpravodajského webu Politico například požaduje, aby půjčka ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu zahrnovala klauzuli, která by Kyjev zavazovala nakupovat zbraně výhradně od evropských společností.

Podle představitelů evropského obranného průmyslu je větší nezávislost na USA reálná. „Nestane se to ovšem přes noc. Jak dlouho to potrvá, je otázka politické vůle,“ řekl pro Politico ředitel nadnárodního výrobce raketových systémů MBDA Éric Béranger.

Postup jeho společnosti ukazuje, že američtí dodavatelé se dají nahradit. Německá divize MBDA vyrábí společně se švédskou společností Saab raketové střely Taurus, jejichž pohonná jednotka pochází z USA. Na podzim však agentura Reuters uvedla, že evropští výrobci jednají o výrobě motorů pro novou generaci této střely s japonskou firmou Kawasaki. 

Šéf NATO varuje

S jinými projekty už to tak slavné není. Německo-francouzsko-španělské konsorcium, jež plánovalo stavbu letounu nové generace známého pod zkratkou bojového systému FCAS, brzdí vnitřní neshody. Paříž a Berlín se totiž nemohou dohodnout, kdo bude mít v projektu hlavní slovo. 

Evropa by mohla ve vztahu k USA využít toho, že určitá závislost ve zbrojním průmyslu existuje i v opačném směru. Jak upozornil specialista na obchod se zbraněmi Colby Badhwar v komentáři pro nezávislý think-tank CEPA, například komponenty do amerických letounů F-35 či protileteckých systémů Patriot se vyrábějí i na řadě míst v Evropě.

Úvahy Evropanů o odpoutání se od Ameriky tlumí také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Musíte vybudovat vlastní jaderný potenciál – to stojí miliardy a miliardy eur. V takovém scénáři pak ztratíte... konečného garanta naší svobody, kterým je jaderný deštník USA. Takže hodně štěstí,“ řekl v pondělí poslancům Evropského parlamentu. Ironicky je vyzval, aby pokračovali ve „snění“, a varoval, že osamostatnění evropské obrany by se velmi líbilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.