Stablecoiny se v Asii vymanily z role hračky a nastartovaly tichou revoluci v posílání peněz

Globální těžiště disrupce tradičních bankovních služeb si po Africe, v níž od druhé poloviny desátých let bují mobilní bankovnictví a platby mobilem, našlo nové zázemí a prostředek: Asii a stablecoiny. Vztahu mezi tamními ekonomikami na vzestupu a specifickou formou kryptoměn a jeho významu pro místní populaci si všímá web časopisu The Economist. 

Pro nezávislého vývojáře v Láhauru nebo chůvu z Manily se chytrý telefon stal kryptobankou. Namísto toho, aby přišli až o jednodenní mzdu na poplatcích za bankovní převod, mohou jeho majitelé okamžitě a levně odesílat i přijímat stablecoiny (digitální tokeny obvykle navázané na dolar). 

Právě taková zkušenost vysvětluje, proč kryptoměny navzdory oficiální zdrženlivosti v Asii vzkvétají, dokonce i v zemích, jako je Indie, která má jednu z nejpřísnějších politik vůči kryptoměnám na světě: zisky daní 30 procenty a z každé transakce strhává celé jedno procento. I tak mezi polovinou roku 2024 a rokem 2025 do Indie přitekly kryptoměny v odhadované hodnotě 338 miliard dolarů. Země se tak třetím rokem po sobě umístila na prvním místě globálního indexu adopce kryptoměn, který sestavuje datová firma Chainalysis. 

Asijský kryptoráj

Devět z dvaceti nejvýše hodnocených zemí v indexu Chainalysis je z Asie, včetně Pákistánu (3. místo) či Vietnamu, ale také bohatších zemí, jako jsou Japonsko a Jižní Korea. Obchodování za účelem zisku zůstává v tamních zemích populární, regionální dominance však odráží především změnu ve způsobu využití kryptoměn: nejen jako spekulativní hračky, které ve světle posledních propadů ostře sledovaného bitcoinu působí stále rizikověji, ale i jako nové formy finanční infrastruktury. „Krypto se používá k řešení reálných problémů,“ říká Economistu Chengyi Ongová z Chainalysis. 

Klíčovým využitím jsou remitence, tedy přeshraniční převody prostředků, respektive kryptoměn. Přibližně 24 milionů lidí z jihovýchodní Asie totiž pracuje v zahraničí. Průměrné náklady na přeshraniční zaslání 200 dolarů přitom činily v roce 2025 podle Světové banky 6,5 procenta z odesílané částky. To představuje citelný problém pro pracovníky v diasporách, kteří posílají peníze například na Filipíny, kde přítok peněz ze zahraničí tvoří až devět procent HDP. Jedním z řešení, jak tyto bankovní poplatky obejít, jsou stablecoiny. Na rozdíl od hodnoty bitcoinu jejich cena téměř nekolísá. „Stablecoiny se stávají páteří kryptoměnové aktivity,“ říká Ongová. 

Čirý peněžní ruch

Mezi lednem a červencem loňského roku přesáhl globální objem převodů stablecoinů čtyři biliony dolarů. Ve srovnání s celkovým objemem přeshraničních plateb je to však stále jen zlomek. A tak zatímco volatilní aktiva, jako je bitcoin, plní titulky ekonomických listů, stablecoiny tiše začínají zajišťovat skutečné platební operace. 

Jejich výhody vedou k adopci i mezi firmami. Každá banka zapojená do tradičních přeshraničních plateb přidává poplatky, zdržení, kurzové přirážky a kontroly souladu s předpisy. Například vietnamská firma platící thajskému dodavateli obvykle potřebuje korespondenční banky pro měnovou konverzi; transakce ve stablecoinech se vypořádají rychleji a s menším počtem zprostředkovatelů. Měsíční objem stablecoinových plateb mezi firmami i proto vzrostl z méně než 100 milionů dolarů na začátku roku 2023 na více než šest miliard dolarů v polovině roku 2025, uvádí kryptoměnová analytická firma Artemis. 

Dobrá zpráva pro gig ekonomiku, ale i mafii

Rozsáhlá asijská komunita pracovníků na volné noze rovněž obchází tradiční bankovnictví. Podle Světové banky má region více než 210 milionů pracovníků v takzvané gig ekonomice (zakázková ekonomika), tedy zhruba polovinu celosvětového počtu. Konvenční platební systémy často zdržují výplaty řidičům či doručovatelům; stablecoiny umožňují okamžité vypořádání. Společnost Visa proto nyní testuje systém, který odesílá platby přímo do stablecoinových peněženek příjemců. 

Pákistán, kde působí přibližně dva miliony freelancerů a kam každoročně přiteče 38 miliard dolarů v remitencích, má mnoho pracovníků, kteří se rozhodují přijímat platby ve stablecoinech. Ty lze snadno převést na místní měnu prostřednictvím burz nebo místních obchodníků, obvykle za poplatek mezi jedním a třemi procenty, tedy za zhruba polovinu nákladů tradičních bankovních kanálů. 

To, zda se stablecoiny stanou finanční infrastrukturou nebo nástrojem podvodů, bude do značné míry záviset na regionálních lídrech Asie. Stejné vlastnosti, které oceňuje filipínská zdravotní sestra posílající peníze domů – tedy rychlost, nízké poplatky a absence nutnosti bankovního účtu – totiž využívají také zločinecké syndikáty operující v Myanmaru a Kambodži. Region má potřebný rozsah, poptávku i regulační ambice k vyřešení tohoto napětí. Pokud se mu to podaří, stablecoiny mohou změnit způsob, jakým se přes hranice přesouvají peníze. Pokud ne, kryptoměny možná konečně naleznou své dlouho hledané využití – jen ne legitimní.