Bitcoin ztrácí dech a ignoruje Trumpovy sliby i rekordy na Wall Street

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Trhy si na geopolitickou nejistotu až příliš snadno zvykly a raději dělají, že nic nevidí – eskalace konfliktu na Blízkém východě vyvolala na burzách pouze metaforické pokrčení rameny. Kam tedy směřuje pozornost investorů? Přece na umělou inteligenci a nadcházející IPO těch nejznámějších společností v oblasti AI modelů. Odpovídá tomu i růst technologických akciových titulů, které se nějakými pullbacky vůbec nezatěžují a místo klasických „schodů“ jejich růst aktuálně připomíná spíše vertikální přímku. Kdo však na tento „růstový mejdan“ pozvánku nedostal? Bitcoin. Jak to s nejznámější kryptoměnou na světě vypadá, se dozvíte v dnešním vydání. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

Kolik přinesl ČEZ do státní kasy? 

Jak se daří největší kryptoměně světa? 

Kdy vstoupí Anthropic na burzu? 

Stručně 📻

Souboj (AI) titánů: Anthropic se chystá na IPO a poprvé překonává OpenAI

Wall Street se připravuje na střet technologických titánů. Společnost Anthropic, která stojí za populárním AI modelem Claude, se rozhodla nečekat a v tichosti podala žádost o primární úpis akcií. Podle pondělního vyjádření samotné firmy se sice zatím nerozhodlo o celkovém počtu nabízených akcií ani o jejich ceně, avšak pokud to tržní podmínky dovolí, mohl by dlouho očekávaný debut proběhnout už letos na podzim. Samotnou společnost založila skupina bývalých zaměstnanců OpenAI v roce 2021 a během pouhých pěti let se stala žhavým favoritem na poli umělé inteligence. Zásadní zlom přinesl úspěch nástrojů, jako je Claude Code, který se napříč Silicon Valley stal hitem a díky zefektivnění programování čelí obrovské poptávce. O bezprecedentním růstu svědčí i fakt, že odhadované anualizované tržby společnosti překročily hranici 47 miliard dolarů, což je masivní skok z devíti miliard na konci roku 2025. 

V květnu si navíc Anthropic zajistil čerstvé financování ve výši 65 miliard dolarů od prominentních investorů, mezi kterými nechybí ani Sequoia Capital, Greenoaks nebo Dragoneer. Díky této investici se valuace společnosti vyšplhala na neuvěřitelných 965 miliard dolarů, čímž vůbec poprvé v historii překonala hodnotu svého největšího rivala – společnosti OpenAI. Právě s tvůrcem populárního ChatGPT nyní Anthropic svádí souboj o to, kdo na burzu vstoupí jako první. Samotná OpenAI by podle informací z minulého měsíce měla svou vlastní žádost o úpis podepsat v nejbližších týdnech, přičemž rovněž cílí na podzimní burzovní debut. Letošní rok se tak rýsuje jako naprosto přelomový nejen díky umělé inteligenci samotné, ale i díky blížícím se IPO technologických obrů, mezi kterými nechybí ani Muskova společnost SpaceX. 

Studená sprcha pro trhy: Mírová jednání na Blízkém východě krachují

Naděje na mírovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem se po víkendových vojenských střetech zásadně hroutí, což okamžitě vyvolalo prudkou reakci na komoditních trzích. Cena ropy v pondělí odpoledne vystřelila strmě vzhůru poté, co Írán oficiálně oznámil ukončení zprostředkovaných mírových jednání se Spojenými státy. Místo očekávaného uvolnění sankcí a ekonomické úlevy pro Teherán tak na trhy dopadla hrozba stěžejního narušení hlavních světových tepen pro přepravu „černého zlata“. 

Investory a obchodníky děsí především íránské varování ohledně odříznutí strategických dopravních uzlů. Teherán avizoval, že v reakci na údajné porušování příměří plánuje zcela zablokovat Hormuzský průliv a aktivně uzavřít i další námořní tepny, včetně průlivu Báb al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Tržní reakce na hrozbu ochromení globálních dodavatelských řetězců na sebe nenechala dlouho čekat – cena ropy typu Brent vzrostla po oznámení o zhruba 7 procent. 

Vývoj konfliktu představuje pro trhy nepříjemnou studenou sprchu. Ještě na konci minulého týdne se totiž diskutovalo o memorandu, jež mělo vést k oboustrannému ukončení blokád v Hormuzském průlivu a nastavení jasného časového rámce pro řešení otázek íránského jaderného programu a s ním spojených sankcí. Nynější vyostření konfliktu naopak vrací do hry nejistotu a strach z dalšího růstu cen energií. 

Ostře sledovaná valná hromada

Pondělní valná hromada energetické společnosti ČEZ v pražském Kongresovém centru přilákala znatelně více akcionářů než obvykle. Zvýšený zájem pramenil především z projednávaného strategického plánu na rozdělení skupiny, v rámci kterého by mělo dojít k vyčlenění nevýrobních částí do nové dceřiné společnosti s pracovním názvem DSZS. Na samotném jednání se podařilo nejprve schválit účetní závěrku za loňský rok. Energetická skupina v něm vydělala 27,4 miliardy korun, což je o 1,7 miliardy korun méně než v roce předchozím. Valná hromada posléze schválila návrh představenstva na výplatu dividendy ve výši 42 korun na akcii, což odpovídá 80 procentům očištěného zisku a nachází se tak na horní hranici výplatní politiky společnosti. Celkově tak podnik mezi své akcionáře rozdělí zhruba 23 miliard korun. 

Český stát jako majoritní vlastník z této částky inkasuje přibližně 16 miliard korun. Pro srovnání: v loňském roce ČEZ vyplatil dividendu 47 korun na akcii a v roce 2023 pak společnost díky enormním ziskům z energetické krize a na základě tehdejšího protinávrhu ministerstva financí vyplatila celý svůj očištěný zisk, což znamenalo historicky nejvyšší dividendu – 145 korun na akcii. Pro letošní rok ministerstvo financí, které zastupuje práva státu jako akcionáře, žádný vlastní protinávrh na změnu výše dividendy nepředložilo. „S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta a není tak nijak oslnivý,“ komentoval vývoj portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Téma týdne 🗞️

Zatímco globální akciové trhy v čele s technologickým sektorem prožívají období nefalšované euforie a indexy Nasdaq-100 či S&P 500 každý týden přepisují historická maxima, ve světě digitálních aktiv vládne zcela odlišná nálada. Největší kryptoměna na světě prochází fází významné únavy a zřetelného nezájmu investorů. Od svého historického maxima z loňského října, kdy její cena překonala hranici 126 tisíc dolarů, odepsal bitcoin k dnešnímu dni zhruba 45 procent své hodnoty. Od začátku letošního roku tak ztrácí bezmála 20 procent a jeho cena se v posledních dnech propadla až k sedmitýdennímu minimu na úroveň 70 555 dolarů. Co stojí za tímto citelným oslabením a proč trh ignoruje dříve spolehlivé růstové katalyzátory? 

Hlavním barometrem institucionálního i retailového zájmu o bitcoin se od jejich lednového spuštění v roce 2024 staly americké spotové ETF fondy. Ty však v druhé polovině května zaznamenaly černou sérii, kdy investoři z fondů stahovali peníze devět obchodních dnů v řadě. Jedná se tak o vůbec nejdelší šňůru čistých odlivů prostředků od samotného debutu těchto produktů na Wall Street – jen mezi 15. a 28. květnem odteklo z těchto regulovaných investičních nástrojů přibližně 2,8 miliardy dolarů. Zasažen byl i fond IBIT správcovského giganta BlackRock, který 27. května prodělal jeden z největších denních odlivů v historii, investoři z fondu stáhli 527 milionů dolarů. Tento masivní odliv kapitálu vytváří silný tlak na cenu, což potvrzují i data analytické společnosti Glassnode. Podle nich se průměrná nákupní cena investorů, kteří bitcoin pořídili v posledních 155 dnech, pohybuje kolem 78 tisíc dolarů. Vzhledem k tomu, že se aktuální cena pohybuje hluboko pod touto úrovní, ocitá se tato skupina investorů ve ztrátě – to podněcuje další vlnu realizace ztrát, uzavírání pákových pozic a celkový útlum investiční participace. 

Současná situace na trhu ukazuje, že verbální intervence politiků, které dříve dokázaly s cenou digitálních aktiv okamžitě pohnout směrem vzhůru, již nefungují jako dříve. Ideálním příkladem je nedávná snaha Donalda Trumpa, který se na své síti Truth Social nechal slyšet, že chce z USA vybudovat „světové hlavní město kryptoměn“, a vyjádřil podporu zákonu CLARITY Act, jehož cílem je nastavit jasnější pravidla pro digitální aktiva. Kryptoměnovou komunitu se navíc pokusil povzbudit emotivním slibem, že „krypto nikdy nenechá padnout“. Trh však na tato prohlášení reagoval paradoxně dalším poklesem. Analytici upozorňují, že Trumpova podpora byla již do značné míry v cenách započítána po agresivní rally z počátku loňského roku. „Prezident se sice pokouší jedno ze svých oblíbených osobních aktiv slovně podpořit, ale to je složité, když cena od loňského října soustavně klesá,“ komentoval vývoj Matt Maley, hlavní tržní stratég společnosti Miller Tabak + Co. Podle Tonyho Sycamoreho z IG Australia se navíc bitcoin v poslední době stává čím dál izolovanějším od širšího spektra rizikových aktiv, která pozitivně reagovala například na zprávy o možném prodloužení příměří na Blízkém východě. 

Olej do ohně přilila také společnost Strategy, největší korporátní držitel bitcoinu na světě. Podle regulatorních hlášení firma v uplynulém týdnu přistoupila k prodeji 32 bitcoinů v hodnotě přibližně 2,5 milionu dolarů. Ačkoliv jde z pohledu celkového portfolia společnosti, které čítá 843 706 bitcoinů v hodnotě přesahující 60 miliard dolarů, o zcela zanedbatelnou částku, jedná se o vůbec první prodej kryptoměny ze strany této firmy od roku 2022. Vedení sice uvedlo, že získané prostředky plánuje strategicky využívat ke krytí dividendových závazků u svých prioritních akcií, ale samotný fakt, že největší „HODLer“ na trhu začal prodávat, může u investorů vyvolávat nejistotu. Na trhu panují obavy, zda případné budoucí rozsáhlejší prodeje ze strany Strategy nezesílí již tak silný prodejní tlak. Samotné akcie společnosti v reakci na tyto zprávy oslabily téměř o sedm procent a meziročně jsou níže o bezmála 60 procent. Současný vývoj je tak pro kryptotrhy zásadní zkouškou, která v následujících týdnech ukáže, zda jde pouze o nutné pročištění trhu, nebo o kapitulaci před dlouhodobějším medvědím trendem. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Zatímco hlavní trh pražské burzy letos vyrostl o necelých dvacet procent, trh menších emisí Start se pro řadu drobných investorů stal spíše noční můrou. Za uplynulý rok zde průměrná ztráta dosáhla téměř 34 procent a všechny aktuální emise svým investorům prodělaly peníze. Stala se z tohoto parketu nebezpečná past, kde kombinace mizivé likvidity a nesplněných slibů brání rozumnému výstupu z pozic, nebo systém zkrátka funguje jako drsný inkubátor, který už ze své podstaty vygeneruje jen hrstku vítězů? To a mnohem více rozebírá Jaroslav Bukovský v textu na webu e15. 

Zatímco běžní bankéři a manažeři čelí za insider trading tvrdým postihům, američtí zákonodárci si z pravidel evidentně těžkou hlavu nedělají. Text odhaluje absurdní realitu současných trhů, kde politici, a dokonce i někteří členové amerického Fedu beztrestně spekulují s akciemi díky svému exkluzivnímu přístupu k neveřejným informacím. Co tato do očí bijící nespravedlnost vypovídá o nynější globální akciové horečce, která má podle Dušana Vaškovice stále kam růst? K přečtení je na Roklen24. 

V minulém vydání jsme vám přiblížili grandiózní připravované IPO společnosti miliardáře Elona Muska – SpaceX. Po únorové akvizici startupu xAI se z raketové společnosti stává obří sázka na umělou inteligenci, přičemž ambiciózní plány zahrnují i umístění datových center do vesmíru. Je tato vize geniálním krokem, nebo jen obrovským rizikem spojeným s projektem, který aktuálně „pálí“ zhruba miliardu dolarů měsíčně? Dozvíte se na webu Bloomberg. 

Osobnost týdne 👑

George R. Roberts (*1943) je americký miliardář a finančník. Narodil se v texaském Houstonu, získal titul na Claremont McKenna College a následně vystudoval práva na University of California. Jeho skutečná finanční dráha ale začala koncem 60. let v investiční bance Bear Stearns, kde pracoval po boku svého bratrance Henryho Kravise a mentora, staršího bankéře Jeroma Kohlberga. Tato trojice začala experimentovat s modelem takzvaných „bootstrap“ investic, tedy nákupů firem převážně za vypůjčené peníze, kde jako zástava sloužila aktiva samotné kupované společnosti. Banka Bear Stearns však o tento tehdy neobvyklý model nejevila velký zájem. V roce 1976 proto všichni tři odešli a s počátečním kapitálem 120 tisíc dolarů založili firmu Kohlberg Kravis Roberts (zkráceně KKR). 

Strategií Robertse a partnerů bylo hledat podhodnocené společnosti se silným a stabilním cash flow, které však trápilo špatné vedení nebo zbytečně bujará byrokracie. KKR tyto firmy koupila (často za peníze z vydaných dluhopisů s vysokým výnosem), stáhla je z burzy, drasticky zefektivnila jejich chod, a jakmile dluh pomocí jejich vlastního cash flow splatila, prodala je s obrovským ziskem dál, případně je znovu uvedla na burzu. Vrcholem této agresivní éry byla 80. léta. KKR se zapsala do historie v roce 1988 masivním převzetím konglomerátu RJR Nabisco za neuvěřitelných 25 miliard dolarů – šlo o největší „leveraged buyout“ (zkráceně LBO) transakci své doby, která byla později zpopularizována v kultovní knize a filmu Barbarians at the Gate. Přestože mediální pozornost přitahoval spíše Kravis a rivalové z jiných bank, byl to právě George Roberts, kdo hrál klíčovou roli ve finančním modelování a strategickém schvalování těchto obřích dealů. 

Dnes je George Roberts společně s Kravisem Co-Executive Chairmanem společnosti KKR. Z malé kanceláře o třech lidech vybudovali globálního giganta, který dnes spravuje aktiva v hodnotě přesahující 700 miliard dolarů. Majetek samotného Robertse Forbes aktuálně odhaduje na více než 13 miliard dolarů. 

Graf týdne 📊

Po dosažení historického maxima z loňského října se bitcoin dostal do ukázkového downtrendu s agresivními výprodeji a pozvolnými pullbacky. Pokud budou odliv kapitálu z ETF fondů a nezájem investorů nadále pokračovat, dávalo by smysl, aby pokračoval i současný medvědí trend. V tom případě by další logickou úrovní, kam by se kryptoměna podívala, bylo letošní lokální dno na úrovni 60 001 dolarů. Pokud by ani na této „kulaté“ úrovni z letošního února nebyl bitcoin schopen najít dostatečnou podporu a současný trend by přetrval, výprodej by mohl pokračovat až ke „vyššímu dnu“ ze srpna roku 2024 na úrovni 40 050 dolarů. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka