Konec miliardové závislosti. Netanjahu připravuje Izrael na stopku pro americké peníze

Vztahy mezi Izraelem a Spojenými státy jsou v nejtěžší krizi, v jaké kdy byly. Čelní vládní politici kritizují prezidenta Donalda Trumpa za dohodu s Íránem a americký viceprezident J. D. Vance zase obviňuje Izraelce z nevděku. Vláda Benjamina Netanjahua už připravuje zemi na konec americké materiální pomoci. Doufá, že tím získá větší volnost v zahraniční politice, výpadek amerických peněz však rozpočet citelně zabolí.

Jde v posledních týdnech o jednu z nejviditelnějších otázek visících nad americko-izraelskými vztahy. Židovský stát je historicky největším příjemcem americké zahraniční pomoci. Od svého vzniku touto cestou inkasoval už 300 miliard dolarů při započtení inflace (6,3 bilionu korun), jak uvádí think-tank Council on Foreign Relations. V posledních letech od Američanů získává 3,8 miliardy dolarů ročně na základě memoranda, jež vyprší v roce 2028, plus další miliardy (v roce 2024 to byl například mimořádný balík pomoci v reakci na útok palestinského Hamásu ve výši bezmála devíti miliard). Nová dlouhodobá podpora, z níž většina peněz jde na nákupy zbraní, se bude vyjednávat po podzimních volbách do Kongresu. V těch mohou zvítězit opoziční demokraté, jejichž hlavní názorový proud je v současnosti k Izraeli velmi kritický.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se už nechal slyšet, že počítá s postupným ukončením americké finanční podpory během příštích deseti let, první větší škrty by měly přijít velmi rychle. „Chci americkou finanční podporu stáhnout na nulu. Nechci s tím čekat na příští Kongres,“ řekl v rozhovoru pro televizi CBS v květnu. Koncem června na setkání s armádními rezervisty záměr méně spoléhat na USA potvrdil s tím, že Izrael se musí „osvobodit ze závislosti a budovat své vlastní zbraňové systémy“.

Taková prohlášení přicházejí právě v době, kdy se v USA mění postoje vůči dlouholetému spojenci. Podle průzkumů veřejného mínění z dubna vnímá 60 procent dospělých Američanů Izrael negativně. Zatímco demokratům vadí tvrdý izraelský postup vůči Palestincům, podstatné části republikánů se zase nelíbí vliv Izraele na americkou zahraniční politiku. Někteří Američané mají pocit, že Izrael zavlekl Trumpa do války v Perském zálivu, z níž teď není snadná cesta ven. 

Vojenskou pomoc židovskému státu kritizují významní představitelé obou amerických stran – demokratů a republikánů. Prodej vojenského materiálu se v posledních letech několikrát neúspěšně pokusil zablokovat vlivný demokratický senátor Bernie Sanders. Přímo o konci finanční pomoci mluvil Rahm Emanuel, o kterém se spekuluje jako o možném demokratickém kandidátovi na prezidenta ve volbách v roce 2028. Postupně se k nim ale přidávají i někteří republikánští členové amerického Kongresu, jako například kongresman Marlin Stutzman. 

Izrael se tak stává dalším z tradičních amerických spojenců, kteří budou muset řešit svoji nezávislost na Washingtonu a na nevyzpytatelné pozici Trumpovy administrativy. Podobnou cestu nyní volí i Evropa.

Naštvaný mocný spojenec

Napětí ohledně financování přichází po sérii tvrdých vyjádření z obou stran. Izraelci těžce nesou, že je Trumpova administrativa odstřihla od jednání s Íránem, s nímž se nakonec dohodla na uzavření příměří. To zahrnuje také Libanon, kam izraelská vláda vyslala armádu, aby zničila pozice proíránské skupiny Hizballáh. „Izrael není podřízený Spojeným státům. Jsme nezávislá a suverénní země, jakákoli Trumpem vyjednaná dohoda nás k ničemu nezavazuje,“ napsal v postu na síti X v polovině června ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

V reakci na výpady izraelských představitelů vystoupil minulý měsíc na tiskové konferenci americký viceprezident J. D. Vance a také si nebral servítky. „Kdybych byl součástí izraelské vlády, možná bych neútočil na jediného mocného spojence, který mi na celém světě ještě zbývá,“ řekl doslova s tím, že dvě třetiny zbraní chránících Izrael byly „postaveny americkýma rukama a zaplaceny penězi amerických daňových poplatníků“.

Finanční problém i konec závislosti

Izraelský obranný rozpočet v roce 2026 dosahuje 45,8 miliardy dolarů. Americká finanční pomoc ve výši 3,8 miliardy ročně je podle údajů amerického ministerstva zahraničí rozdělena na 3,3 miliardy určené na financování vojenských potřeb (FMF – Foreign Military Financing), z nichž se platí mimo jiné nákup stíhaček F-35, zbytek jde přímo na protiraketovou obranu. Barak Sella, expert na americko-izraelské vztahy v think-tanku Belfer Centre for Science and International Affairs na Harvardově univerzitě, argumentuje v komentáři pro portál The Hill, že pokud Americká pomoc skončí, Izrael zvládne výpadek vykrýt a bude to pro něj mít v delší perspektivě i výhody. Oproti tomu Američané dosáhnou jen relativně malé úspory, která ale oslabí jejich schopnost ovlivňovat izraelskou zahraniční politiku a uškodí časem prověřené alianci. 

Autor připomíná, že americká finanční pomoc má svoje kořeny v době, kdy byl Izrael mnohem chudší země. Dnes s HDP na osobu bezmála 70 tisíc dolarů už takovou pomoc nepotřebuje. Zároveň poukazuje na skutečnost, že nejde o žádnou charitu. Při podpisu současného memoranda si tehdejší administrativa Baracka Obamy vymohla, že všechny americké peníze musejí být utraceny za kontrakty udělené americkým společnostem. To podvazuje rozvoj domácího izraelského obranného průmyslu a prohlubuje závislost na amerických dodávkách, na něž v roce 2025 připadlo celých 66 procent zbraňových importů.

Američané přirozeně vojenskou pomoc podmiňují i politicky. Například administrativa Joea Bidena na jaře 2024 odmítla Izraeli dodávat těžké letecké bomby kvůli vysokým civilním ztrátám během operací v Pásmu Gazy, což zkomplikovalo izraelské vojenské operace. Trump se zase opakovaně snažil zastavit izraelské operace v Libanonu. Konec americké pomoci tak bude znamenat pro Izrael větší volnost v rozhodování.

Sella naznačuje, že výpadek americké pomoci by měl pokrýt především větší zbrojní export, Izrael už je dnes sedmým největším exportérem zbraní na světě a konec americké pomoci a s ní spojená omezení by mu dodaly další dynamiku.

Tento optimistický scénář ovšem zpochybňují experti z think-tanku Israel Policy Forum. Připomínají, že americká finanční pomoc se v posledních letech neomezovala jen na necelé čtyři miliardy ročně. Po krvavém útoku Hamásu ze 7. října 2023 Američané poslali svému spojenci jednorázovou sumu ve výši 8,7 miliardy dolarů, což mu výrazně pomohlo vyrovnat se s mimořádnými náklady spojenými s operacemi proti Hamásu a jeho spojencům. V roce 2024 tedy Američané financovali celou třetinu obranného rozpočtu Jeruzaléma.

Stíhačky, pevnosti a dluhy

Izraelská vláda v poslední době financuje hned několik nákladných bezpečnostních a obranných programů. Patří sem snahy o zvýšení domácí výroby, nákup nových stíhaček F-35 a F-15EX a také budování nových opevnění v Gaze a v Libanonu, jež mají zabránit opakování vpádu nepřátelských bojovníků, jak se to stalo na podzim 2023.

Navzdory svému bohatství, ale izraelské veřejné finance nejsou v nejlepším stavu. Svoji roli hraje skutečnost, že vzhledem k velké progresi je daňová základna státu velmi malá. Podle analytiků platí 20 vysokopříjmových Izraelců celých 93 procent všech daní z příjmů, které tvoří více než polovinu příjmů celého státu. Už nyní se navíc zvyšuje podíl dluhu na HDP, v posledních třech letech vyskočil k 70 procentům. To bude v budoucnosti zatěžovat rozpočet vysokými náklady na dluhovou obsluhu.  

„Pokud bude zahraniční vojenská pomoc postupně ukončena, Izrael bude muset zvýšit svůj obranný rozpočet na úroveň, kterou by za dané politické situace jeho finance nemusely unést,“ napsali v komentáři analytici Bradley Bowman a Justin Leopold-Cohen z proizraelsky naladěného think-tanku Foundation for Defense of Democracies.

Podle měsíčníku The Atlantic se Izraelci budou snažit aspoň část pomoci zachovat s tím, že by se její těžiště mělo od prosté asistence více přenést do společných izraelsko-amerických zbrojních projektů. Chtějí tak ukázat, že aspoň částečné pokračování pomoci je i v zájmu Washingtonu a posiluje také jeho obranyschopnost.

„Pokud to uklidní nervy (konzervativního komentátora) Tuckera Carlsona nebo na druhé straně politického spektra demokratické kongresmanky Pramily Jayapalové, tak ať se tak stane!“ řekl Atlanticu nejmenovaný zdroj blízký izraelské vládě. Oba podle něj patrně nespojuje nic jiného než nechuť hlavního spojence v blízkovýchodním regionu dál finančně podporovat.