Studená válka na Baltu: ruské válečné lodě eskortují stínovou flotilu, Američané předvádějí sílu na Gotlandu
Napětí v Baltském moři roste každým měsícem a přibývá incidentů mezi zeměmi NATO a Ruskem. Členové paktu se snaží chránit svou infrastrukturu v těchto vodách. Moskva zase dává najevo, že se nijak nehodlá omezovat v aktivitách ve Finském zálivu a provokacemi nejspíš testuje reakce aliančních sil. Tankery stínové flotily začaly doprovázet ruské válečné lodě. Situaci v Baltském moři berou vážně i Spojené státy. I když se sedmadvacítka obává, že americké zájmy na starém kontinentu slábnou a prezident Donald Trump by se dokonce mohl pokusit svou zemi vyvést z NATO, sever Evropy zatím zůstává pro Pentagon důležitým regionem.
Baltské moře je důležitou námořní trasou, uskutečňuje se v něm zhruba patnáct procent globální přepravy a denně ho křižuje na 2500 lodí. Je také místem, kde leží často v nevelké hloubce důležité kabely, procházejí jím plynovody a je tam řada větrných farem.
Zároveň je ale oblastí, kudy vede citlivá hranice mezi NATO a Ruskem a pohybuje se tam nyní už proslulá stínová flotila tankerů, která se snaží exportovat ruskou ropu. Místní infrastruktura je tak vysoce zranitelná a její ochrana komplikovaná.
„Za posledních patnáct měsíců bylo poškozeno nejméně jedenáct podmořských kabelů zásadních pro mezinárodní komunikaci a přenos energie, což vyvolává obavy ze záměrné sabotáže nebo nepřátelských aktivit v šedé zóně ze strany státních i nestátních aktérů,“ uvedla tento měsíc na svém webu Severoatlantická aliance.
Námořní drony mají přispět k ochraně Baltu
Navíc se zdá, že se situace v regionu stále vyostřuje. Rusko tento týden v Baltském moři zahájilo námořní cvičení, do kterého se zapojila více než dvacítka lodí ze dvou flotil, letectvo a vojenské jednotky z různých oblastí. Jarní námořní manévry v oblasti zároveň pořádá Finsko s účastí Švédska, Německa a Estonska.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová si stěžovala, že toto cvičení je nástrojem NATO k eskalaci napětí poblíž ruských hranic. Už před týdnem obvinila alianci z pokusu kontrolovat plavební trasy v Baltu. Moskva podle ní bude reagovat na jakékoli nezákonné kroky spojenců. „NATO se pokouší prezentovat Baltské moře jako své vlastní vnitřní moře,“ dodala Zacharovová.
V Baltském moři se navíc v poslední době odehrálo několik incidentů. V půli května estonské námořnictvo ze své výlučné ekonomické zóny vyprovodilo tanker, který zřejmě patří ke stínové flotile. Posléze ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou poté, co opustil estonský přístav. O pár dní později Varšava informovala o podezřelém pohybu plavidla ze stínové flotily v blízkosti energetického kabelu, jenž spojuje Polsko se Švédskem. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula.
Poláci ale zjišťovali, zda na místě nejsou nějaké výbušniny. „Tyto hrozby nejsou abstraktní. V případě stínové flotily se jedná především o ruská plavidla, i když plují pod různými vlajkami,“ podotkl polský premiér Donald Tusk poté, co s námořnictvem jednal o dalším posílení ochrany zařízení v Baltském moři.
„Rozhodli jsme se okamžitě zahájit nákup dronů a pokročilejšího vybavení pro námořnictvo. S drony budeme schopni efektivně sledovat, co se děje pod vodou, na vodě i nad ní,“ dodal Tusk. Už v lednu NATO v moři zahájilo aktivitu na ochranu infrastruktury Baltic Sentry, na níž se podílejí nejen lodě a letadla, ale počítá se i s novou technologií, včetně námořních dronů.
Agresivní provokace zvyšují riziko nezamýšleného střetu
Lotyšská vojenská zpravodajská služba MIDD ve své nedávné zprávě vyjádřila obavu z toho, že ruské chování v Baltském moři zvyšuje riziko nezamýšlených vojenských incidentů. Kreml podle ní používá agresivní taktiku a iniciuje těsná setkávání s loděmi a letadly NATO. „Účelem provokací je s největší pravděpodobností zastrašit a otestovat potenciálního protivníka, přičemž nejsou vyloučeny pokusy o diskreditaci reakcí a obranyschopnosti zemí regionu,“ uvedli zpravodajci.
Helsinky navíc o víkendu potvrdily, že pochybná plavidla stínové flotily získala doprovod v podobě ruských válečných lodí. „Ruská vojenská přítomnost v regionu byla vždy viditelná. Nové však je, že Rusko chrání své tankery stínové flotily v úzkém průchodu Finského zálivu. Pozorován je vojenský doprovod a přítomnost ozbrojených sil. To je zcela nová věc,“ prohlásil podle webu yle.fi finský ministr obrany Antti Häkkänen.
Rizika se přitom neomezují pouze na samotné Baltské moře. Finsko a Polsko nedávno hlásily, že dvě ruská vojenská letadla narušila finský vzdušný prostor na jihu země u města Porvoo. Helsinky se vzrůstajícím znepokojením sledují i aktivity svého souseda podél více než 1300 kilometrů dlouhé společné hranice.
The New York Times tento měsíc na základě satelitních snímků popsal posilování ruské vojenské přítomnosti na této linii. Záběry ukazují nové stany a sklady, v nichž mohou být vojenská vozidla, renovaci přístřešků pro letadla a stavební činnost na vrtulníkové základně, která byla dříve nevyužitá a zarostlá.
Mladý člen NATO očekává, že ruská činnost na hranici ještě zesílí po konci války na Ukrajině a chce se připravit na nejhorší možný scénář. V květnu pohraniční stráž země oznámila, že dokončila prvních 35 kilometrů hraničního plotu, který by měl mít délku 200 kilometrů.
Američané chápou důležitost regionu
Kreml si navzdory nepříliš přátelské rétorice americké administrativy vůči Evropě prozatím ani nemůže dělat naděje, že se z regionu v brzké době vyvážou americké síly. „Z pohledu americké armády se mé rozkazy nezměnily,“ citoval The Wall Street Journal (WSJ) generála Andrewa Saslava, zástupce náčelníka štábu pro operace americké armády v Evropě a Africe.
„Tohle dělám už příliš dlouho na to, abych věnoval pozornost politickým větrům a zprávám, které nejsou rozkazy,“ dodal během cvičení aliančních sil na strategickém švédském ostrově Gotland, který se stále více militarizuje. Cílem manévrů bylo nacvičit společně různé válečné scénáře a odstrašit Rusy.
List podotýká, že sever Evropy a oblast Baltského moře jsou jakožto brána do Arktidy v centru amerického obranného plánování. Skýtají přístup k námořním trasám, územím a energetickým rezervám, které budou pro Západ v éře nového geopolitického soupeření zásadní. „Nyní, když se Finsko a Švédsko staly členy NATO, máme souvislý kus aliančního území severně od polárního kruhu,“ připomněl Kristian Atland z Norwegian Defence Research Establishment, instituce, která radí norským ozbrojeným silám.
Severovýchod Evropy je navíc v amerických očích hlavním evropským jestřábem a pohání úsilí o znovuvyzbrojení kontinentu a posílení rozpočtů na obranu i podporu ukrajinských sil. V posledních měsících proto padaly i úvahy, že by v tomto prostoru mohlo vzniknout jakési NATO uvnitř NATO.
Experti každopádně upozorňují na to, že Rusové v Baltu nedisponují příliš silnými strategickými pozicemi. Proto by se v případě konfliktu nejspíš pokusili rychle obsadit přístavní oblasti v Pobaltí, Finsku a Polsku. A velká pozornost bude patrně směřovat ke Gotlandu.
„Klíčová vojenská strategická poloha ostrova bude s největší pravděpodobností dějištěm nepřátelské akce v úvodní fázi konfliktu,“ řekl WSJ Stefan Lundqvist z Ted Stevens Center for Arctic Security Studies na Aljašce. Ve válce by Gotland sloužil jako uzel pro logistiku NATO a kontrolu námořních linek a k provádění úderů na nepřátelské území.
