Aktualizováno: Merz se pustil do plnění slibů: rýsují se Taurusy pro Ukrajinu i levné energie pro německý průmysl

Není jasné, jestli německý kancléř Friedrich Merz (vlevo) slíbí ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému dodávky Taurusů. A možná se to veřejnost ani nedozví.

Není jasné, jestli německý kancléř Friedrich Merz (vlevo) slíbí ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému dodávky Taurusů. A možná se to veřejnost ani nedozví. Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková

Friedrich Merz je ve funkci německého kancléře pouhé tři týdny, zatím se však zdá, že hodlá rychle naplňovat své sliby. Na unijní úrovni usiluje o zvýšení evropské bezpečnosti a hlásá začátek nové éry Bundeswehru. Dnes se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jednal s ním o další pomoci Kyjevu. Doma spřádá plán na pomoc průmyslu, kterému chce poskytnout nízké ceny elektřiny. Stihl si už také vysloužit kritiku exkancléřky Angely Merkelové za boj proti nelegální imigraci.

Zelenskyj dorazil do Berlína krátce poté, co Merz oznámil, že žádní západní spojenci Kyjevu už nenařizují, na jakou vzdálenost smí poskytnuté zbraně využít. „Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů nebo od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř v pondělí. „To znamená, že Ukrajina se nyní může bránit například útokem na vojenské pozice v Rusku,“ dodal.

Jeho výroky povzbudily nové úvahy o tom, zda se tedy Berlín chystá poskytnout bránící se zemi střely s plochou dráhou letu Taurus s dosahem 500 kilometrů. Kyjevu by to pomohlo zasahovat s vysokou přesností logistické uzly ruské armády daleko za frontovou linií. Bývalý kancléř Olaf Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz ale naznačoval, že by se po jeho nástupu situace mohla změnit.

Ve středu ukrajinská média uvedla, že nová německá vláda předání nevylučuje, nechce však téma řešit veřejně. Kancléř dal už dříve najevo, že hodlá držet informace o dodávkách zbraní z velké míry v tajnosti, aby Moskva nevěděla, co přesně Kyjev od Západu dostává.

Po setkání se Zelenským však prozradil, že Německo a Ukrajina ještě během středy podepíší dohodu o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu. Střely podle něj budou bez omezení dosahu, útočit s nimi bude Kyjev moci i na ruské území. Merz rovněž zdůraznil, že Německo bude nadále pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny a prohloubí s ní i hospodářskou spolupráci.

Nejsilnější armáda v Evropě jako nutnost

Šéf vlády v Berlíně se Zelenským zřejmě také probere možnosti dalších mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. A hovořit budou patrně i o plánu na nové unijní protiruské sankce, které by Moskvu přiměly, aby rozhovory brala seriózně. Kancléř se zároveň pokouší zvýšit tlak na Kreml i jinak. Nedávno telefonicky hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a vyzval ho, aby se zasadil o dosažení příměří na bojišti.

Merz se však soustředí i na domácí a unijní obranné úkoly. Slibuje, že Německo převezme větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy vybudováním nejsilnější armády v EU. „Federální vláda poskytne veškeré finanční zdroje, které bundeswehr potřebuje, aby se stal nejsilnější konvenční armádou v Evropě. To je pro nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější zemi Evropy více než vhodné,“ podotkl kancléř s tím, že to od Berlína spojenci očekávají.

Šéf CDU se už před svým oficiálním nástupem zasadil o zásadní obrat v německé fiskální politice, když v březnu odblokoval půjčky na obranné výdaje. Koaliční konzervativci a sociální demokraté se tehdy také shodli na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur. Merz také prohlásil, že plánuje ročně investovat do armády 3,5 procenta hrubého domácího produktu a do vojensky využitelné infrastruktury, jako jsou silnice a mosty, dalších 1,5 procenta HDP.

Mladí Němci se do bundeswehru nehrnou

Armáda se chce soustředit zejména na posílení protivzdušné obrany. Plánuje také investice do schopnosti přesně udeřit v hloubi území nepřítele, tedy vývoj zbraní s dosahem přes 500 kilometrů. Experti však upozorňují, že modernizace dlouho zanedbávaného bundeswehru nebude snadná. Nejde totiž zdaleka jen o nákupy vybavení.  

Generální inspektor německé armády Carsten Breuer tvrdí, že potřebuje co nejdříve sto tisíc nových vojáků. Nábory se však nedaří, například loni více vojáků odešlo, než přišlo, a téměř třetina rekrutů odpadla během výcviku. Ve stále ještě silně pacifistické společnosti vyvolávají odpor i propagační aktivity armády. V zemi se tak rozjíždějí diskuse o tom, zda je model založený na dobrovolnosti v horšící se bezpečnostní situaci udržitelný.

„Pokud se v blízké budoucnosti nepodaří výrazněji motivovat více mladých lidí k dobrovolné službě v ozbrojených silách, bundeswehr nebude mít potřebný počet aktivních vojáků a vycvičených záložníků,“ řekl podle webu Politico Christian Richter z Německého institutu pro obranu a strategická studia.

Už žádný ruský plyn z Nord Streamu

Šéf vládní koalice už také stihl dát najevo, že rozhodně nehodlá jít po stopách energetické politiky předchozích vlád. Média před časem spekulovala o tom, že po ukončení války by mohl být pod taktovkou Washingtonu obnoven tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream (NS). A někteří politici z CDU se nestavěli vyloženě proti těmto úvahám.

Merz však před pár dny uvedl, že podporuje unijní zákaz znovuzprovoznění plynovodu, který řada evropských zemí v čele s Polskem kritizovala už před válkou. Tento tah by měl zabránit jakémukoli domácímu i mezinárodnímu tlaku k rekonstrukci rour, zničených dosud nevyjasněnou explozí v září 2022.

Financial Times tvrdí, že jarní mediální zprávy o údajném americko-ruském plánu na obnovení toku suroviny kdysi stěžejním evropským plynovodem německého politika přiměly k rychlé aktivitě. Kdyby se NS dostal na sankční listinu sedmadvacítky, elegantně by se tím pro něj vyřešily možné politické potíže s domácími příznivci plynovodu i případným americkým lobbováním.

Plán na levnou elektřinu pro průmysl má i své kritiky

Od kancléře se však zároveň čeká, že bude urychleně řešit problémy německého průmyslu, který od začátku války trpí vysokými cenami energií. Šéfové firem před volbami varovali před uzavíráním provozů a přesunem podniků do zahraničí. Nová vláda se proto nejpozději začátkem léta chystá představit plán na snížení cen elektřiny, který má pomoci především energeticky náročným odvětvím jako ocelářství, chemický průmysl a výroba skla čelit konkurenci.

Není však jasné, jak daleko chce koalice v úlevách zajít. Komentátoři podotýkají, že prostor pro snižování daní a poplatků je už relativně malý a dotované ceny by mohly narazit v Bruselu. „Cenový strop by narušil ceny na trhu a pravděpodobně by nebyl přípustný podle pravidel státní podpory EU,“ řekl Deutsche Welle Sebastian Bolay z Německé komory průmyslu a obchodu.

Padají i námitky, které se týkají dopadů na rozvoj obnovitelných zdrojů a snahy o energetické úspory. Někteří kritici proto místo po plošném snižování cen volají po cílenější podpoře. Další míní, že levnější ceny elektřiny zajistí urychlený rozvoj zelených zdrojů, úložišť a investice do přenosové soustavy.

Prázdná gesta v imigrační politice stačit nebudou

Jedním z hlavních témat únorových voleb bylo také přistěhovalectví a bezpečnosti v zemi. Merz slíbil, že zpřísní imigrační pravidla. Ministr vnitra Alexander Dobrindt hned po nástupu nové vlády ohlásil zpřísnění hraničních kontrol. Vraceni přitom mají být i žadatelé o azyl, do Německa by se měli dostat pouze zranitelní lidé jako těhotné ženy a děti.

„Všem, kteří si myslí, že mohou vydělat peníze na lidském utrpení tím, že se pokusí propašovat osoby do jiné země, chci vzkázat, že děláme vše, co je v našich silách, abychom tyto kriminální aktivity zastavili,“ uvedl ministr za bavorskou CSU.

Merzovu migrační politiku už stihla pokárat bývalá šéfka německé vlády a CDU Merkelová. Tvrdí, že je hrozbou pro svobodu pohybu v sedmadvacítce. Podle ní není možné potírat migraci na hranicích s Rakouskem nebo Polskem a je potřeba dosáhnout unijního řešení. Zároveň zaznívá kritika, že Merzova dosavadní protiimigrační opatření jsou jenom symbolická a jde spíše o divadlo, které má uspokojit krajní pravici.

Odborníci však upozorňují na to, že kancléř je na tomto poli pod velkým tlakem, a pokud bude spoléhat na prázdná gesta, zadělává si na další růst preferencí Alternativy pro Německo (AfD). „Tato vláda musí ve své politice uspět, protože skutečně potřebujeme Německo, kde krajní pravice nevyhrává volby,“ řekl Politicu expert na migraci Gerald Knaus. „Imigrace je problém, na kterém lidem záleží. Ale nic nezískáte tím, že se budete oddávat iluzím, o kterých víme, že selžou, a krajní pravici to ještě usnadní situaci,“ dodal.