Na severovýchodě Evropy se rodí nápad na NATO uvnitř NATO. Jestřábi od Baltu se mohou spojit
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý uvedly, že plánují odstoupit od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny. Jde o jeden z mnoha signálů zvýšené spolupráce zemí kolem Baltského moře, které reagují nejenom na ruskou hrozbu, ale také na slábnoucí ochotu Washingtonu angažovat se v Evropě. Skupina dánských expertů nedávno dokonce navrhla, že logickým krokem by bylo vytvoření vojenské aliance mezi severskými zeměmi, pobaltskými státy a Polskem, zkráceně pakt NBP.
Bezpečnostní služby mnohých evropských zemí hovoří už delší dobu o riziku ruského útoku na Evropu v příštích letech. A zejména ve státech na východní výspě NATO je znát zvýšená nervozita od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
„Všichni odborníci na politologii a mezinárodní vztahy každý den mluví o možnosti války,“ popsala atmosféru v současné Litvě webu The Kyiv Post studentka tohoto zaměření na univerzitě ve Vilniusu Barbora Turauskaiteová.
Ochrana pozemních hranic i Baltu na prvním místě
Litevský novinář Ignas Zalieckas dodal, že největší paniku v zemi vyvolalo jednání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. „Všichni si pomysleli, že NATO je pryč,“ podotkl. Rozhovory o možné ruské invazi se podle dalších Litevců staly běžnou součástí večírků i pracovních pauz na oběd nebo kávu.
A vážně berou situaci i vlády zranitelných zemí. Od počátku války na Ukrajině rozšiřují své armády, masivně investují nejenom do zbrojení, ale i do opevňování svých hranic s Ruskem a Běloruskem. A nyní své úsilí ještě zvyšují. Polsko a Pobaltí nedávno zaslaly Evropské komisi dokument, který nastiňuje podrobnosti o vytvoření obranné linie v regionu.
Severovýchodní pohraniční štít by mohl stát osm až deset miliard eur. „Musíme přijmout naléhavá opatření k omezení pohybu protivníka, posílení vzdušného dozoru a protivzdušné obrany, elektronické obrany a podvodní bezpečnosti našich hranic,“ píše v dokumentu podle serveru Euractiv.
Země regionu stále častěji hovoří o nutnosti koordinace postupu v případě ohrožení a prohlubují spolupráci v rámci NATO. V lednu aliance v reakci na opakovaná poškození kabelů na dně Baltského moře spustila aktivitu na ochranu tamní infrastruktury. Na misi Baltic Sentry se mají podílet nejen lodě a letadla, ale i nové technologie jako námořní drony.
K tomu sílí spolupráce i mezi jednotlivými zeměmi, které se obávají ruských sabotáží i možného útoku. „Naše spojenectví s Dánskem nebylo nikdy tak silné jako dnes. Sjednotíme naše aktivity ve všech oblastech, které zaručují bezpečnost našich zemí, ale také garantují bezpečnost zemí svobodného světa, Evropské unie a NATO,“ uvedl například v únoru polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz během podpisu memoranda o porozumění s dánským kolegou Troelsem Lundem Poulsenem.
Dánové navrhují uzbrojit Rusko k hospodářskému kolapsu
Také aktuální oznámení týkající se min jednoznačně souvisí s houstnoucí geopolitickou situací. „Vojenské hrozby vůči členským státům NATO sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily. Tímto rozhodnutím vysíláme jasnou zprávu: Naše země jsou připraveny a mohou použít všechna nezbytná opatření k obraně našich bezpečnostních potřeb,“ sdělili ministři čtyř zemí ve společném prohlášení podle Reuters.
O státech kolem Baltu se tak začíná hovořit jako o páteři budoucí evropské bezpečnostní architektury a bylo jen otázkou času, kdy začnou padat i návrhy na ustavení jakési formální vojenské aliance uvnitř Severoatlantické aliance. Dánský vojenský expert Mikkel Vedby Rasmussen a ekonomové Lars Christensen a Thomas Gress nedávno přišli s ideou paktu, který bude nejen schopný vzdorovat ruské agresi, ale také dovede ruskou ekonomiku ke kolapsu.
Experti přitom sázejí na závody ve zbrojení po vzoru soupeření mezi západním a východním blokem v osmdesátých letech minulého století. Podotýkají, že k tomu je zapotřebí robustní hospodářství členů. „Dohromady je ekonomika zemí v navrhované alianci 1,4krát větší než ruská, což je zásadní faktor v případě závodu ve zbrojení,“ tvrdí jejich studie.
Součástí severovýchodního obranného spolku by byla společná finanční instituce, obdoba Severské investiční banky, která nabízí půjčky veřejnému i soukromého sektoru. „To by Polsku a pobaltským státům umožnilo půjčit si prostředky na zbrojení za příznivé skandinávské úrokové sazby,“ uvádějí autoři.
Slabina v podobě absence jaderných zbraní
Dánský návrh v Polsku každopádně vyvolal diskuzi o tom, jestli je hluboká vojenská i ekonomická koordinace mezi osmičkou zemí možná. „Domnívám se, že jde o jeden z nejzajímavějších návrhů na těsnější regionální vojenskou a ekonomickou spolupráci mezi skupinou zemí Severoatlantické aliance,“ konstatoval v Newsweek Polska komentátor Jacek Pawlicki s tím, že myšlenka vícerychlostního NATO není zcela nová, ale fungovala například v době války v Iráku na počátku tisíciletí v podobě koalice zemí ochotných účastnit se invaze.
Pawlicki podotýká, že Trumpův nástup a současná evropská potřeba hledat cesty k zajištění obrany úvahy o NATO v NATO znovu oživily. „Diskuze o evropské armádě téměř jistě uvízne na politické úrovni, ale mnohem jednodušším řešením jsou menší, regionální vojenské pakty, které nekonkurují NATO,“ je přesvědčen.
Analytici však míní, že plán má i některé slabiny. „Přes své četné výhody by aliance NBP musela čelit vážným výzvám. Největší z nich je nedostatek jaderných zbraní na straně severských a pobaltských zemí a Polska, zatímco Rusko disponuje významným jaderným arzenálem,“ zdůraznil ve své analýze politolog Mateusz Gibała na webu Polityka po Nordycku.
Varšava si je této slabiny dobře vědoma a momentálně hledá cesty, jak si k atomovým zbraním přístup zajistit. I Litva hovoří o možné změně ústavy, která by jí umožnila rozmístit je na svém území. Celkově se v Evropě stále vážněji vede debata o tom, že by tento typ zbraní mohly ostatním státům nějakým způsobem poskytnout Francie a Británie.
