Válka zdraží i jídlo. Hormuzský průliv ohrožuje dodávky hnojiv a tlačí na inflaci

Válka na Blízkém východě bude mít dopad na rozpočty domácností – a potenciálně i budoucího nastavení úrokových sazeb – nejen prostřednictvím vyšších cen benzinu a nafty, ale pravděpodobně také kvůli dražším potravinám.

Vedle zhruba čtvrtiny celosvětových námořních dodávek ropy totiž Hormuzským průlivem prochází rovněž přibližně třetina námořního obchodu s hnojivy a surovinami potřebnými k jejich výrobě – amoniaku, močoviny, fosfátů a síry. Úžinou, která je už dva týdny uzavřená kvůli íránským útokům, se navíc vozí asi pětina veškerého zemního plynu, jenž se používá pro výrobu dusíkatých hnojiv.

Bezprostředním dopadem konfliktu na zemědělce, kteří jsou na hnojivech závislí, jsou už nyní zpožděné dodávky, zvýšené ceny těchto surovin a rostoucí náklady na jejich dopravu a pojištění. Děje se tak navíc právě v době, kdy farmáři na severní polokouli začínají sít a nedostatek či výrazné zdražení hnojiv může způsobit nižší výnosy nebo změny skladby plodin.

V obchodech se proto tato krize, které média a politici zatím nevěnují velkou pozornost, projeví v plné míře až s několikaměsíčním zpožděním. Nejhorší situace může být v nejchudších částech světa – například v subsaharské Africe už teď farmáři používají málo hnojiv a zdražení může ještě víc zhoršit příští sklizeň.

„Dlouhodobější přerušení dopravy v Hormuzském průlivu by nepředstavovalo pouze energetickou krizi. Vyvolalo by to také šok pro trh s hnojivy – ceny by dramaticky stouply a nabídka by se propadla, což by ve výsledku přímo ohrozilo světovou potravinovou bezpečnost,“ napsali na začátku války profesoři Nima Shokri a Salome M. S. Shokriová-Kuehniová z Univerzity OSN v článku na portálu The Conversation.

Podle analýzy banky HSBC citované agenturou Bloomberg přerušení dodávek letos zvýší ceny zemního plynu v Evropě o 40 procent a udrží je na vysoké úrovni i příští rok. Suroviny pro výrobu hnojiv od začátku války zdražily o desítky procent – například deník The Guardian uvádí, že cena egyptské močoviny, považovaná za referenční hodnotu, vzrostla o více než 25 procent.

Tím však vliv války na ceny jídla nekončí. Zemědělství je velmi energeticky náročné, a bude se proto potýkat také s už zmíněným zdražením pohonných hmot. Podobné to bude v celém logistickém řetězci včetně výroby, skladování a převozu potravin. To vše může tvrdě dopadnout na domácnosti – v  Evropě totiž potraviny tvoří v průměru zhruba 14 procent spotřebitelských výdajů a v chudších částech světa je poměr ještě mnohem vyšší.

Současné přerušení dodávek z Blízkého východu začíná připomínat situaci před čtyřmi lety, kdy ruská invaze na Ukrajinu vedle energetické krize vyvolala rovněž otřesy na světových trzích s potravinami. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťovaly přibližně třetinu celosvětového vývozu pšenice a byly významnými dodavateli kukuřice, slunečnicového oleje, ale i hnojiv. Evropa navíc byla do velké míry závislá na ruském plynu. V březnu 2022 tak index cen potravin FAO sestavovaný OSN dosáhl rekordní úrovně – současná hodnota je zatím o 20 procent nižší. Hnojiva v té době podle Světové banky zdražila na trojnásobek.

Politická zátěž

Země Perského zálivu nejsou významnými vývozci obilí, region je však jedním z hlavních světových center produkce hnojiv. Tato výroba je energeticky extrémně náročná: například dusíkatá hnojiva vznikají syntézou amoniaku, při níž se za vysokého tlaku kombinuje vodík – většinou vyráběný ze zemního plynu – s dusíkem. Produkce se tudíž odehrává primárně v místech s dostatkem levných a dostupných surovin a energií, jako jsou Spojené státy, Rusko a právě Blízký východ.

Zatímco ropa po americko-izraelském útoku na Írán a následném uzavření Hormuzského průlivu zdražila prakticky okamžitě, dopady na ceny potravin jsou méně viditelné. Zboží v supermarketech může zdražit až za několik měsíců, což se potom může stát politickou zátěží pro vlády, které se už teď potýkají s nespokojeností voličů kvůli zvýšeným nákladům na život.

Obavy jsou namístě. Nejlidnatější země světa Indie podle agentury Bloomberg začala omezovat produkci hnojiv, neboť přestala dostávat zemní plynu z Kataru. Kvůli íránským útokům na katarská zařízení na zkapalňování plynu zastavila výrobu rovněž největší továrna na močovinu na světě provozovaná společností Qatar Energy.

Američtí farmáři si stěžují

Konflikt dopadá dokonce i na americké farmáře, kteří podle analýzy think-tanku Carnegie Foundation zaznamenali od konce února zdražení močoviny dopravované do přístavu v New Orleansu o více než 25 procent. Předseda Americké federace zemědělců proto napsal naléhavý dopis prezidentovi Donaldu Trumpovi, v němž varuje, že tento „produkční šok“ ohrožuje národní bezpečnost.

Podle odborníků může nedostatek hnojiva u některých plodin při první sklizni snížit výnos až o 50 procent, což by se v Evropě mohlo dotknout letních plodin včetně raných brambor. Pokles úrody by se vedle nedostatku a vyšších cen obilí, rýže či sóji dále promítl do zdražování krmiv, masa nebo biopaliv.

Moderní zemědělství je vysoce závislé na syntetických hnojivech. Bez nich by podle některých odhadů byla celosvětová produkce potravin přibližně poloviční, takže by naše planeta při existujících stravovacích návycích a zemědělských postupech jednoduše neuživila současnou světovou populaci.

Nedostatek zboží v supermarketech však zatím nehrozí, a to zejména v bohatších zemích se značnou kupní silou a diverzifikovanými dodavatelskými řetězci. Pokud však nedojde k poměrně rychlému obnovení provozu v Hormuzském průlivu, musí se i tyto části světa připravit na další zdražování. To nejvíce postihne domácnosti s nižšími příjmy, u nichž potraviny představují mnohem větší podíl celkových výdajů.

Strašák v podobě zdražování

Výraznější dopady včetně možného nedostatku jídla pravděpodobně pocítí chudší státy. V roce 2022 zaznamenaly největší pokles zemědělských výnosů, způsobený zdražením energií a hnojiv, Pobřeží slonoviny, Keňa, Nigérie a Jihoafrická republika.

Ruská válka proti Ukrajině podle analýzy amerického think-tanku Council on Foreign Relations ovlivňuje trhy s hnojivy dodnes. Následky konfliktu uvrhly do chudoby 27,2 milionu lidí a počet hladovějících se zvýšil o 22,3 milionu, především v subsaharské Africe. Přestože od té doby došlo k restrukturalizaci světového obchodu s hnojivy, ceny zůstávají vysoké. Navíc nyní existuje zjevné riziko přetrvávající koncentrace na trhu, kde malý počet geopoliticky nestabilních zemí drží nadměrnou kontrolu nad klíčovým vstupem pro globální produkci potravin.

Centrální banky při nastavování úrokových sazeb obvykle neberou v potaz náhlé výkyvy cen energií a potravin. Ekonomové a politici se ale obávají, že dlouhodobé narušení dodávek by mohlo vyvolat novou inflační vlnu podobnou té, která následovala po koronavirové pandemii a ruském útoku na Ukrajinu. Investoři proto budou tento týden bedlivě sledovat zasedání řady centrálních bank včetně té americké, britské, evropské a české. Australská centrální banka už tento týden sazby zvýšila a v prohlášení svůj krok zdůvodnila mimo jiné také inflačními riziky spojenými s válkou.