Žaloba se mimo jiné opírala o přiznání tří Hášimího strážců, kteří tvrdili, že za vykonané vraždy politikových odpůrců dostali peníze, které jim vyplácel Hášimího zeť. Ten byl rovněž odsouzen k trestu smrti.
Soud podle AP uznal jejich vinu za vraždy jistého právníka a zástupce bezpečnostních jednotek, třetího obvinění byli pro nedostatek důkazů zproštěni. Jméno soudce zveřejněno nebylo, protože se obává odplaty.
Proces s viceprezidentem začal letos na jaře, jeho součástí bylo deset stání. Před soudem vypovídali Hášimího někdejší bodyguardi, kteří údajně dostávali za vraždy zaplaceno. Vypovídali rovněž příbuzní obětí a vládní jednotky, které při raziích v domech viceprezidenta a jeho zetě nalezly zbraně.
Hášimí se k vynesení verdiktu prozatím nevyjádřil, jeho mluvčí nicméně sdělil, že příslušné prohlášení vydá viceprezident zřejmě večer. Hášimí již dříve řekl, že strážci svědčící proti němu k tomu byli donuceni, zřejmě mučením nebo jinými způsoby.
Šíitská vláda Hášimího obvinila z podílu na 150 bombových atentátech, vražd odpůrců a dalších násilnostech mezi lety 2005 až 2011.
Hášimí do Turecka uprchl přes irácký Kurdistán a do Bagdádu vzkázal, že se procesu zúčastní, pokud by se konal v Kurdistánu, tedy tam, kde nepřevažuje vliv šíitů. S tím ale nejvyšší soud nesouhlasil, podobně jako nevyhověl žádosti obhajoby, aby byl pro tento případ ustaven zvláštní tribunál.
Případ zostřil již tak napjaté vztahy iráckých šíitů k menšinovým sunnitům a Kurdům, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi. Iráčtí sunnité v poslední době obviňovali vládu premiéra Núrího Málikího, v níž jsou hlavně většinoví šíité, z pokusu odstavit sunnity ze státních institucí.
Soužití šíitů, kteří tvoří asi 60 procent iráckého obyvatelstva, se sunitskou 20procentní menšinou je velmi komplikované a provází ho vzájemné násilnosti i krvavé atentáty radikálních skupin.
