Aktualizováno: Kanada se má přiblížit EU jako žádná země před ní. Von der Leyenová má překvapivý plán, týká se i Číny

Evropská unie chce výrazně snížit svou závislost na Číně, lépe se připravit na dopady klimatických změn a vytvořit nový mechanismus reakce na hybridní hrozby. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to uvedla ve svém každoročním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci ve Štrasburku. Zároveň přišla s návrhem, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU.

Jedním z hlavních témat projevu byly ekonomické vztahy s Čínou. Podle von der Leyenové se obchodní deficit dostal do zlomového bodu a Unie využije všechny dostupné nástroje, aby vztah s Pekingem vyvážila. Obchodní přebytek Číny s EU dosáhl v loňském roce 360 miliard eur a letos je zatím o deset procent vyšší než loni. Čínská ekonomika nyní produkuje téměř třetinu veškerého světového zboží.

„Řeknu to jasně: využijeme všechny nástroje, které máme k dispozici, k opětovnému vyvážení tohoto vztahu. Slova jsou dobrá, ale skutky jsou lepší,“ uvedla von der Leyenová.

Komise se chce zaměřit především na kritické suroviny, u nichž v některých případech připadá na Čínu až 80 procent evropského dovozu. Von der Leyenová bez dalších podrobností oznámila vznik evropské korporace pro kritické suroviny, která má členským zemím umožnit získávat a udržovat zásoby materiálů potřebných například pro výrobu polovodičů, elektromobilů či baterií.

Děti do 13 let bez sociálních sítí

Výrazné změny chystá Evropská komise také v oblasti sociálních sítí. Von der Leyenová oznámila, že EU navrhne zákaz jejich používání pro děti mladší 13 let. Děti do 15 let by si mohly účet založit pouze se souhlasem rodičů. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act má Komise představit ve čtvrtek.

Změnit se má také odpovědnost provozovatelů sociálních sítí. Platformy by podle von der Leyenové měly nově samy prokazovat, že jsou pro děti bezpečné.

„Mladí Evropané dnes tráví u obrazovek čtyři až šest hodin denně. Algoritmy jsou navrženy tak, aby je udržely co nejdéle u obrazovky a přiměly je pokračovat ve scrollování,“ uvedla šéfka Komise. Rodiče podle ní upozorňují na to, že jejich děti kvůli sociálním sítím méně spí, trpí většími úzkostmi a v některých případech si ubližují.

Von der Leyenová v této souvislosti připomněla případ čtrnáctileté belgické dívky Oléy, která si vzala život poté, co čelila kyberšikaně.

Další prioritou má být posílení evropské odolnosti vůči změně klimatu. Von der Leyenová označila letošní léto, během něhož Evropu zasáhla rozsáhlá vedra a sucha, za „léto pravdy“. Unie podle ní musí pokračovat v plnění klimatických cílů, současně se ale mnohem intenzivněji připravovat na dopady oteplování.

Evropská komise proto v říjnu představí nový rámec pro klimatickou odolnost. V jeho rámci určí 100 nejzranitelnějších území v Evropě a vyhodnotí rizika, kterým čelí, i možnosti jejich řešení.

„Byly to nejteplejší letní měsíce v historii měření – ale pravděpodobně zároveň nejchladnější z let, která nás čekají,“ řekla von der Leyenová. Podle ní se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa.

EU chce společnou reakci na hybridní útoky

Von der Leyenová se věnovala také bezpečnosti. Evropská unie podle ní potřebuje mechanismus podobný NATO, který by členským státům umožnil koordinovaněji reagovat na dronové incidenty, sabotáže a kybernetické útoky. Řada podobných incidentů je připisována Rusku a v posledních týdnech se odehrála například v Německu, Polsku či pobaltských státech.

„Evropa potřebuje vlastní plán reakce na hybridní hrozby. Naléhavě potřebujeme shodu na tom, jak reagovat na určité incidenty,“ uvedla von der Leyenová. Podle ní jde především o situace, které ještě nedosahují úrovně ozbrojené agrese, ale zároveň jednoznačně ohrožují národní bezpečnost členských států.

Šéfka Komise se vyjádřila také k postupu Izraele na okupovaném Západním břehu. Rozhodnutí izraelské vlády stavět další osady v takzvané oblasti E1 označila za nepřijatelné. Zároveň připustila, že členské státy EU zůstávají v otázce Izraele nejednotné a dosud se neshodly na žádném z opatření, která Komise navrhla v reakci na jeho postup. Mezi návrhy bylo například omezení obchodu s Izraelem.

Von der Leyenová v projevu otevřela také otázku budoucího vztahu EU s Kanadou. Za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho prohlásila, že Kanada by se měla stát prvním přidruženým členem Evropské unie.

Kanada je podle ní nejen zásadním obchodním partnerem, ale s Evropou sdílí také podobný pohled na řadu globálních výzev – od ochrany demokracie a boje proti klimatickým změnám až po rozvoj umělé inteligence.