Kontroverzní reforma rozdělila polskou nejsilnější stranu. Prezident Duda varuje vetem

Andrzej Duda,

Andrzej Duda, Zdroj: ctk

Summit NATO ve Varšavě: Miloš Zeman s Andrzejem Dudou a Jensem Stoltenbergem
Summit NATO ve Varšavě: Miloš Zeman s Andrzejem Dudou a Jensem Stoltenbergem
Summit NATO ve Varšavě: David Cameron (uprostřed), Jens Stoltenberg a Andrzej Duda
Summit NATO ve Varšavě: Přivítání Baracka Obamy
Polský prezidentský kandidát Andrzej Duda
6
Fotogalerie

Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávanýzákon o nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Ta podle opozice podřídí dosud nezávislou justici vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS), z níž vzešel i Duda.

"Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," řekl prezident, který až dosud postupoval v souladu s PiS. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.

Sejm, dolní komora polského parlamentu, krátce po prezidentově prohlášení nepřijal opoziční návrh kontroverzní předlohu zamítnout již v prvním čtení.

Stavem právního státu v Polsku se má ve středu zabývat Evropská komise, a to právě kvůli návrhu zákona, který by de facto podřídil nejvyšší soud ministerstvu spravedlnosti.

Minulý pátek parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který dává větší slovo při jmenování soudců poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci. Konzervativci z PiS rovněž předložili návrh zákona, který by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti.

Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování.

PiS již před časem ovládla ústavní soud, i když také kvůli tomu se strana dostala do sporu s Evropskou komisí. Kontroluje rovněž prokuraturu.

Evropská komise už s Varšavou vede "dialog" ohledně stavu právního státu v zemi v souvislosti s postupem vlády a PiS vůči ústavnímu soudu. Postup evropské exekutivy však zatím chování polské vlády neovlivnil a zdroje z komise nyní připouštějí, že kroky, které měly polskou stranu přimět k přehodnocení situace, byly marné.

Unijní procedura může teoreticky, pokud to jednomyslně schválí členské země EU, skončit v souladu s unijní smlouvou odebráním například hlasovacích práv Polsku v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán už ale dal najevo, že Varšavu v jejím sporu s komisí hodlá podpořit.