Za příčinu ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny dokument označuje „podporu USA a Evropské unie pro protiústavní státní převrat na Ukrajině“, který „vedl k hlubokému rozkolu ukrajinské společnosti a ke vzniku ozbrojeného konfliktu“. V souvislosti se změnou ukrajinského režimu se strategie zmiňuje rovněž o údajné snaze Západu „zabránit integračním procesům“ na území bývalého Sovětského svazu.
„Postoj Západu, který se snaží čelit integračním procesům, a vytváření ohnisek napětí v euroasijském regionu, mají negativní vliv na naplnění ruských národních zájmů,“ praví se v dokumentu, z něhož citovala britská stanice BBC.
Odpor USA
Pokud jde o vztahy s USA, ruská strategie tvrdí, že „samostatná domácí a zahraniční politika Ruské federace naráží na odpor Spojených států a jejich spojenců, snažících se zachovat si nadvládu ve světových záležitostech“. Přesto Rusko usiluje o sblížení s USA „na základě shody zájmů, včetně ekonomických“, a „vzhledem ke klíčovému vlivu rusko-amerických vztahů na celkovou mezinárodní situaci“.
Jako o nových výzvách se dokument zmiňuje o nebezpečí získání jaderných zbraní teroristy, o kybernetických útocích a o vyhrocení demografických problémů. Upozorňuje také, že „role síly v zahraniční politice se nezmenšuje“.
Dvojí metr
Vznik a sílící vliv radikální organizace Islámský stát přičítá Moskva důsledkům „dvojího metru“, který podle ní některé státy uplatňují v boji proti terorismu.
Upravit strategii národní bezpečnosti, schválenou ještě v roce 2009, nařídil Putin počátkem loňského července, kdy uvedl, že Rusko musí systémově reagovat na měnící se situaci ve světě.
