V referendu zorganizovaném loni 16. března se drtivá většina obyvatel Krymu vyslovila pro spojení s Ruskem. Krymský parlament hned druhý den v reakci na výsledek referenda vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku.
Ústavní proces anexe Krymu pak skončil dekretem prezidenta Vladimira Putina podepsaným 21. března. Akci doprovázel přesun ruských speciálních armádních sil vyslaných pod záminkou ochrany ruských objektů na Krymu. Jejich podíl na anexi Putin fakticky poprvé otevřeně přiznal v nedělním televizním rozhovoru.
Krym bude na Ukrajině energeticky nezávislý, plánuje Aksjonov
Podle šéfa krymské autonomní správy Aksjonova se během příštích pěti let Krym zbaví energetické závislosti na Ukrajině a odstraní tíživý problém nedostatku vody. Z federálního rozpočtu na tyto projekty z Moskvy přijde 60 miliard rublů (25 miliard korun), řekl šéf krymské správy. Za 445 miliard rublů (185 miliard korun) má být modernizován dopravní systém a vybudován most, který spojí poloostrov s ruskou pevninou. Ten se prý stane „symbolem obnovy Krymu“.
Energetickou nezávislost chce Aksjonov zajistit položením vysokokapacitního kabelu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem. U Simferopolu má navíc vyrůst nová tepelná elektrárna, která z jedné pětiny pokryje potřeby poloostrova v zásobování elektřinou.
Rozkvět čeká i silnou vojenskou posádku v krymském Sevastopolu, kde je sídlo ruské Černomořské flotily. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov dnes v Moskvě novinářům řekl, že Kreml sám rozhodne o tom, jaké zbraně na Krymu rozmístí. „Krym je ruské území a Rusko samo rozhodne, jakou formu vojenské přítomnosti tam zvolí,“ konstatoval Meškov.