Kuba zažívá svou nejhorší ekonomickou krizi, mluví se o kolapsu. Fotky z ostrova bez jídla a elektřiny
- Napětí mezi Spojenými státy a Kubou v posledních týdnech výrazně roste.
- Ostrov čelí hluboké hospodářské a energetické krizi, která zhoršuje životní podmínky obyvatel.
- Analytici varují, že větším rizikem než vojenský zásah je možná vnitřní destabilizace země.
Vztahy mezi Washingtonem a Havanou se v posledních týdnech dále zhoršují. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v tvrdém postupu vůči kubánskému režimu, který zahrnuje zpřísňování ekonomických sankcí i nové právní kroky proti představitelům komunistické vlády.
Americké ministerstvo spravedlnosti nedávno zveřejnilo obžalobu bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra v souvislosti se sestřelením dvou civilních letadel v roce 1996, což Havana označila za politicky motivovaný krok.
Současně se prohlubuje hospodářská krize na ostrově. Kubánský ministr energetiky Vicente de la O Levy uvedl, že zemi došla ropa i nafta a situace je podle něj „extrémně napjatá“. Nedostatek pohonných hmot, opakované výpadky elektřiny a problémy se zásobováním dále zhoršují životní podmínky obyvatel.
Napětí navíc přiživují spekulace o možné vojenské konfrontaci. Kubánští představitelé v posledních týdnech varovali před možnou intervencí Spojených států poté, co média informovala o údajném posilování kubánských vojenských kapacit a amerických průzkumných letech v okolí ostrova.
Situace se zhoršila po pádu Madura
Největší hrozbou pro kubánský režim je schopnost udržet fungování státu v podmínkách narůstající humanitární krize. Další výpadky elektřiny mohou prohloubit nedostatek potravin a vody a zvýšit riziko sociálních nepokojů. Cílem současné americké strategie je podle některých analytiků oslabit legitimitu vlády v Havaně a vytvořit podmínky pro politické změny, které by více odpovídaly zájmům Spojených států.
Americký prezident Donald Trump na začátku ledna nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy na Kubu poté, co USA unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Na konci ledna šéf Bílého domu podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, jež by ropu na Kubu, kterou Washington označil za "mimořádnou hrozbu", dodávala. To odradilo i dalšího důležitého dodavatele, Mexiko.
Ostrovní země čelí jedné z nejhorších ekonomických krizí za poslední desítky let. Kvůli nedostatku ropy musela zavést řadu restriktivních opatření a výrazně omezila základní služby. Vedle toho se potýká s každodenním omezením dodávek elektrického proudu.
Stěžejní spojenec
Kubánský režim na začátku roku přišel o stěžejního spojence. Venezuela pomáhala těžce zkoušený karibský ostrov udržovat v chodu. Kuba začala ve větším objemu dovážet ropu z Venezuely už na přelomu 90. let a nového tisíciletí, kdy se v Caracasu ujal moci levicový prezident Hugo Chávez. Venezuelské dodávky tehdy pomohly Havaně překonat hospodářské potíže po rozpadu Sovětského svazu. Kuba za surovinu často platila například výměnou za pracovní sílu kubánských lékařů a profesorů.
Caracas Kubě dovážel v průměru 27 tisíc barelů denně, což odpovídá zhruba 50 procentům potřeb ostrova. Havana sice část energetických potřeb pokrývá i dodávkami z Mexika a Ruska, ztráta venezuelské ropy je ale pro Kubu drtivá, jelikož je klíčová nejen pro dopravu a zemědělství, ale především energetiku, vzhledem k tomu, že výrobu elektřiny zajišťují především tepelné elektrárny.
Na Kubě chybí jídlo, léky i proud
Kubánský režim se nyní podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nachází na pokraji kolapsu. Karibský stát se v posledních letech potýká se stále častějšími výpadky elektřiny, dodávek vody, nedostatkem potravin a dalšího zboží i řady léků. Z ostrova proto uprchly stovky tisíc lidí. Ponurý obrázek ekonomické a politické situace dramaticky zhoršila pandemie covidu-19, která způsobila výpadek příjmů z cestovního ruchu. Byli to totiž právě turisté a zahraniční investoři, kteří pomohli Kubě překonat ekonomickou krizi po pádu Sovětského svazu v roce 1991.
Dlouhodobě na Kubu dopadá také americké obchodní embargo, které platí už od šedesátých let minulého století. Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 v Havaně chopili moci komunisté vedení Fidelem Castrem a začali na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak obě země přerušily diplomatické vztahy.
Ostrov se nevzpamatoval z Fidela a karibské krize
Situace eskalovala karibskou krizí v roce 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. Spojené státy vyhlásily během jednoho z nejnebezpečnějších momentů studené války námořní blokádu Kuby poté, co jejich průzkumná letadla odhalila rozmístění sovětských jaderných raket jen několik stovek kilometrů od amerického území. Moskva chtěla tímto krokem vyrovnat strategickou převahu USA a zároveň ochránit režim Fidela Castra, který se po neúspěšné invazi exulantů v Zátoce sviní ocitl pod silným tlakem Washingtonu. Následovalo několik dní dramatického vyjednávání, vojenské pohotovosti a výhrůžek, během nichž obě strany mobilizovaly své jaderné síly.
Krize skončila dohodou mezi prezidentem Johnem F. Kennedym a sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem. Sovětský svaz stáhl rakety z Kuby, Spojené státy se zavázaly ostrov nenapadnout a tajně odstranily své jaderné střely z Turecka. Výsledkem bylo zavedení přímé komunikační linky mezi Washingtonem a Moskvou a zahájení prvních kroků k omezení jaderného zbrojení.
Nepřízeň Američanů na Kubu tvrdě dopadá
Američané ale s Kubou znovu navázali diplomatické vztahy až v roce 2015 z iniciativy tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy. Obamův nástupce Donald Trump, který se úřadu ujal v lednu 2017, však měl ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj a část vstřícných kroků předchozí vlády částečně odvolal.
Trump, který se do Bílého domu v lednu 2025 po čtyřleté přestávce, hned po nástupu do úřadu v rámci rušení desítek dekretů svého předchůdce vrátil Kubu na americký seznam zemí sponzorujících terorismus. Trumpova administrativa navíc zaujala vůči Havaně mnohem tvrdší postoj. USA nejprve v létě uvalily nové sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a další vysoké představitele země za porušování lidských práv, a nyní stupňují tlak na karibský ostrov prostřednictvím Venezuely. Trump naposledy varoval, že Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy s tím, že napříště už ostrovní stát nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Caracasu.
📸 Prohlédněte si přes 50 fotografií zachycujících skutečný život na Kubě:
