Nejmocnější centrální banka světa má nového šéfa. Jeho tchán vysoudil na Česku miliardy
- Kevin Warsh se ve 35 letech stal nejmladším guvernérem Fedu a během finanční krize patřil k nejbližším spolupracovníkům tehdejšího šéfa centrální banky Bena Bernankeho.
- Z někdejšího zastánce vyšších sazeb a tvrdého boje proti inflaci se v posledních letech stal kritik Fedu podporující rychlejší snižování úroků.
- Jeho tchán Ronald Lauder vyhrál nad Českem arbitráž za více než deset miliard korun a podle amerických novinářů přivedl Donalda Trumpa na myšlenku získat Grónsko.
Když dnes (22. května) odpoledne převezme oficiálně Kevin Warsh vedení americké centrální banky Fed, nebude to pro Washington žádný neznámý nováček. Šestapadesátiletý právník, investiční bankéř a bývalý člen Rady guvernérů Fedu se do vrcholné ekonomické politiky vrací po téměř dvou desetiletích.
Tentokrát však přichází v mnohem politicky výbušnějším období – s inflací stále nad cílem centrální banky, pod tlakem prezidenta Donalda Trumpa na snižování úrokových sazeb a s otázkou, zda dokáže zachovat nezávislost instituce, kterou povede.
Z Wall Street do nejvyšších pater ekonomiky
Warsh patří mezi osobnosti, které se pohybují na pomezí Wall Street, akademického světa a republikánské politiky. Narodil se v roce 1970 v Albany ve státě New York. Vystudoval Stanfordovu univerzitu a následně práva na Harvardu.
Profesní kariéru zahájil v investiční bance Morgan Stanley, kde se vypracoval až na viceprezidenta odpovědného za fúze a akvizice. V roce 2002 odešel do administrativy prezidenta George W. Bushe, kde působil jako výkonný tajemník Národní ekonomické rady a zabýval se finančními trhy, bankovnictvím a kapitálovými toky.
Právě tehdy začal jeho rychlý vzestup. Už ve 35 letech jej Bush nominoval do Rady guvernérů Federálního rezervního systému. Stal se nejmladším guvernérem v historii Fedu. Kritici tehdy upozorňovali, že postrádá tradiční akademické zázemí ekonomů, kteří se do podobných funkcí obvykle dostávají, a že za jeho kariérním postupem mohou stát spíše politické kontakty než odborná reputace. Americká média jej tehdy označovala za „Bushova člověka“ ve Fedu.
Přesto se během finanční krize let 2008–2009 zařadil mezi nejviditelnější členy vedení centrální banky. Tehdejší předseda Fedu Ben Bernanke využíval Warshovy kontakty z Wall Street k intenzivní komunikaci s největšími finančními institucemi. Bernanke později ocenil jeho „intimní znalost finančních trhů a institucí“ a označil jeho služby během krize za neocenitelné.
Ve Fedu si Warsh vybudoval pověst takzvaného jestřába – zastánce přísnější měnové politiky a vyšších úrokových sazeb v boji proti inflaci. Ani během recese po finanční krizi nepatřil k příznivcům rozsáhlých stimulačních programů centrální banky. Po svém odchodu z Fedu v roce 2011 pokračoval jako akademik a výzkumník na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity a často komentoval hospodářskou politiku.
Trumpův muž, nebo nezávislý centrální bankéř?
Pozoruhodné je, jak výrazně se jeho veřejné postoje v posledních letech proměnily. Ještě v roce 2024 varoval před riziky inflace a důsledky příliš uvolněné měnové politiky. V poslední době se však stal hlasitým kritikem současného vedení Fedu a začal podporovat rychlejší snižování úrokových sazeb, což jej přiblížilo prezidentu Trumpovi.
Inflaci z roku 2022 sice označil za největší selhání americké měnové politiky za posledních čtyřicet let, zároveň ale volá po zásadní reformě centrální banky a změně jejího přístupu k ekonomice.
Právě tato názorová proměna stojí za spekulacemi, zda se z někdejšího zastánce nezávislé měnové politiky nestal kandidát vyhovující potřebám Bílého domu. Trump dlouhodobě útočil na dosavadního šéfa Fedu Jeroma Powella, kterého sám v roce 2018 jmenoval, ale později jej začal veřejně označovat za „příliš pomalého“ kvůli neochotě snižovat úrokové sazby.
Powell podle svých slov čelil tlaku administrativy i vyšetřování ministerstva spravedlnosti v souvislosti s rekonstrukcí sídla Fedu. Někteří republikánští senátoři proto upozorňovali, že jakýkoli Powellův nástupce musí především prokázat nezávislost na prezidentovi.
Warsh však není zajímavý pouze ekonomickými názory. Jeho rodinné vazby jej propojují s jednou z nejvlivnějších republikánských rodin. V roce 2002 se oženil s Jane Lauderovou, dědičkou kosmetického impéria Estée Lauder. Jeho tchán Ronald Lauder patří mezi dlouholeté sponzory Republikánské strany. Je bývalým velvyslancem v Rakousku a významnou postavou amerického konzervativního establishmentu.
Tchán, který se soudil s Českem
Lauderovo jméno je dobře známé i v České republice. V 90. letech stál za televizí Nova prostřednictvím společnosti CME. Poté co se dostal do sporu s českým partnerem Vladimírem Železným a přišel o kontrolu nad vysíláním, zahájila CME arbitráž proti České republice. Mezinárodní tribunál v roce 2003 rozhodl ve prospěch společnosti a Česká republika musela zaplatit odškodnění přesahující deset miliard korun. Šlo o jednu z nejdražších arbitráží v novodobé historii země.
Lauder je zároveň dlouholetým Trumpovým známým. Oba se znají desítky let a miliardář měl díky svému postavení pravidelný přístup do Bílého domu. Podle novinářů Petera Bakera a Susan Glasserové, autorů knihy The Divider: Trump in the White House, byl právě Ronald Lauder člověkem, který Trumpovi poprvé vnukl myšlenku získání Grónska.
Tento nápad se objevil krátce po Trumpově nástupu do úřadu v roce 2017 a následně se jím téměř dva roky zabývala pracovní skupina americké administrativy. Když plán v roce 2019 pronikl na veřejnost, vyvolal vlnu posměchu a ostré odmítnutí ze strany Dánska.
