Lagardeová: Dluh Řecka asi budou muset seškrtat i vlády a MMF

Christine Lagardeová

Christine Lagardeová Zdroj: CTK

Do snížení řeckého dluhu se asi budou muset zapojit i veřejní věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF) a vlády eurozóny. Řekla to šéfka MMF Christine Lagardeová. Budou to podle ní muset udělat v případě, že seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň. Soukromí věřitelé by se dnes měli rozhodovat, jak v jednáních s Řeckem pokračovat.

„Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka,“ řekla Lagardeová novinářům. „Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru,“ dodala. Těmi jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur (2,8 bilionu korun).

Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí o podmínkách seškrtání dluhu. Dohoda je podmínkou pro to, aby Atény mohly sjednat s Evropskou unií a MMF druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur. Už 20. března má totiž Řecko splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.

Dohoda s bankami vázne na výši úroku

Ministři financí eurozóny v pondělí odmítli poslední vyjednávací nabídku soukromých věřitelů a vyzvali je, aby u nových řeckých dluhopisů přistoupili na nižší úrokové sazby. Věřitelé předtím dali najevo, že odmítnutá nabídka byla maximem, kam mohli zajít.

Informovaný zdroj agentury AP uvedl, že zástupci soukromých věřitelů – hlavně bank a investičních fondů - se dnes sejdou, aby se dohodli, jak v jednáních s Řeckem pokračovat a zda to má po odmítnutí jejich nabídky eurozónou ještě vůbec smysl. „Takzvaný řídicí výbor Institutu mezinárodních financí se sejde v Paříži k důležité schůzce,“ řekl zdroj. Institut mezinárodních financí je skupina nadnárodních bank a dalších finančních institucí.

Dohoda by měla zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent. Měla by mít formu výměny řeckých dluhopisů za nové a věřitelé by měli ze svých řeckých pohledávek obětovat až 70 procent.