Na úterní sdělení sousedního Maďarska, že dočasně nebude ze zemí EU brát zpět migranty, důrazně odmítavě zareagoval rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podobně tento krok Budapešti dnes kritizoval také italský premiér Matteo Renzi, informovala agentura APA.
Oznámení maďarské vlády pozastavit účinnost dublinského nařízení stanovícího kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl, označil Kurz za nepřijatelné. V rozhovoru, který vedl se svým maďarským kolegou Szijjártóem v úterý večer, poznamenal, že tento krok bude mít „negativní důsledky“.
„Toto Rakousko nemůže tolerovat,“ řekl šéf rakouské diplomacie Szijjártóvi podle agentury APA, která citovala sdělení rakouského ministerstva zahraničí.
Čtěte komentář Lenky Klicperové:
Szijjártó ale na dnešní tiskové konferenci v Budapešti podle agentury MTI řekl, že Maďarsko plně respektuje všechny zákony Evropské unie. Jeho vláda chce nicméně problém ilegální migrace konzultovat s unijními představiteli.
„Vůbec nejde o to, že by Maďarsko pozastavilo platnost pravidel Evropské unie, a žádné takové rozhodnutí přijato nebylo,“ zdůraznil maďarský ministr. Podle jeho slov byl ale maďarský kabinet informován, že Rakousko a deset dalších členských zemí EU chce vrátit ilegální migranty do Maďarska. „S tím nesouhlasíme,“ řekl a poukázal na to, že tito běženci vstoupili na území unie už v Řecku. „Měli by (proto) být posláni tam,“ dodal.
Dublinské nařízení, které je účinné od 1. ledna 2014, stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území unie. Právní předpis má zaručit, že žadatel nebude vracen z jednoho státu unie do druhého a má také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v EU.
Evropská komise v úterý uvedla, že požádá maďarskou vládu o vysvětlení tohoto kroku. Budapešť prý ostatním zemím sdělila, že jde o technický problém, a EU chce vědět, co bylo k jeho odstranění učiněno.
Většinu letošních žadatelů o azyl v zemích EU zatím tvoří kosovští Albánci
Podobně kriticky jako Kurz reagoval na oznámené opatření Maďarska rovněž předseda italské vlády Renzi. Varoval přitom, že postup Maďarska v problematice běženců hrozí „budováním nových zdí“ v Evropě.
„Hrozí nebezpečí, že dnešní generace zažijí stavbu hraničního plotu mezi Maďarskem a Srbskem. Návratu zdí je nutné zabránit,“ zdůraznil Renzi v italském Senátu. Připomněl tak rozhodnutí maďarské vlády z minulého týdne postavit čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který by měl pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů z nečlenské země EU Srbska do Maďarska.
Szijjártó k tomu na tiskové konferenci řekl, že vláda už na stavbu plotu vyčlenila 6,5 miliardy forintů (570 milionů korun). Kdy by měl být projekt realizován, neřekl, nicméně podotkl, že parlament kvůli tomu bude muset schválit dodatky k některým zákonům.
Azylanti chtějí do Německa
Itálie sama má velké problémy s vlnou běženců, kteří se na její území dostávají z Afriky přes Středozemní moře. Od začátku ledna jich je registrováno 61 400. Szijjártó dnes řekl, že do Maďarsko jich už za letošek přišlo přes 61 tisíc, z toho 60 922 ze Srbska.
Tito uprchlíci utíkají před válkami, pronásledováním nebo chudobou převážně z blízkovýchodních, asijských a afrických zemí, jako jsou zejména Sýrie, Irák a Afghánistán. Většinu letošních žadatelů o azyl v zemích EU ale zatím tvoří kosovští Albánci.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat celých 40 procent všech uprchlíků v EU požádalo o azyl v Německu. Druhou zemí v pořadí poprvé registrovaných žádostí je Maďarsko s 18 procenty, kde tvoří zásadní část žadatelů právě Kosované. Maďarsko rovněž vede v počtu žádostí na obyvatele, když jich evidovalo 3,32 na tisíc obyvatel.
Migranti jsou ochotní riskovat cokoli za lepší život v Evropě
