Peskov prohlásil, že Rusko útoky tureckého dělostřelectva považuje za „nepřijatelné“. „Můžeme pouze vyjádřit politování, že návrh nebyl přijat,“ řekl Peskov.
Z pětice stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta byly proti návrhu Francie, USA a Británie. Západní státy požadují, aby také Rusko ukončilo bombardování cílů v Sýrii. To Peskov vyloučil, když řekl, že Moskva bude v boji proti terorismu Damašku dál pomáhat. „Rusko pokračuje ve své politice zaměřené na pomoc a podporu syrské armády v její ofenzívě proti teroristům,“ řekl.
Turecko bombarduje syrské území už týden ve snaze zastavit postup syrských kurdských milicí, které bojují hlavně v provincii Halab. Syrská vláda vydala prohlášení, v němž turecké útoky označuje za „pobuřující porušení“ mezinárodního práva. Turecko je obviněno z páchání „zločinů“ na Syřanech.
Rozhovory se zřejmě odloží
V Ženevě se vyjednává o příměří, kterým opozice podmiňuje návrat k přerušeným mírovým jednáním. Podle zdroje blízkého jednání a citovaného agenturou Reuters opozice souhlasí s dvou až třítýdenním příměřím. Podmiňuje ho ale tím, že kromě radikálů z Islámského státu, které příměří nebude zahrnovat, ho podpoří všichni, kdo v Sýrii bojují. Příměří by mohlo být pak obnovováno. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.
Mírové rozhovory zprostředkovala OSN. Začaly v lednu, ale od 3. února jsou přerušeny. Pokračovat měly 25. února, avšak zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura už naznačil, že se tento termín asi nepodaří dodržet.
Ankara přeshraniční útoky označuje za sebeobranu a považovala by za účinné zahájit také pozemní ofenzívu. Nechce ale poslat do Sýrie armádu sama, usiluje o sestavení koalice.
Turecko kritizoval také Mezinárodní výbor Červeného kříže za to, že sice útočí na syrskou provincii Halab, avšak odmítá otevřít hranici pro uprchlíky a přijalo jenom několik těžce raněných.
